Take a photo of a barcode or cover
3.5 AVERAGE
3.5 AVERAGE
Myslela jsem si, že tohle bude kniha o tom, jak je možné vhodnými způsoby vyprávět dějiny dětem, aby je to bavilo, což by mi mohlo předat nějaké didaktické tipy a triky pro výuku dějepisu. Jenže ve skutečnosti je kniha o tom, jak jsou na různých místech světa dětem vyprávěny dějiny, tzn. jaké jsou tamější dějepisné učebnice, o čem se zmiňují, o čem naopak ne. A v tom jsem měla poněkud problém, protože buď to byly státy, o jejichž dějinách jsem nevěděla skoro nic, nebo to byly naopak státy, o kterých jsem toho věděla hodně, a tak jsem se téměř nic nového nedozvěděla, spíš jen některé věci potvrdila. Někdy mi také připadalo, že se autor vykecává, ale nevyjde z toho žádný konstruktivní výsledek. Nicméně jedna docela poučná věc, kterou jsem si z knihy odnesla, spočívá v tom, že vyprávění dějin se hodně odvíjí od národní historie. Věci se upravují, přehlížejí a interpretují trochu jinak, než jak by si objektivní vědecký přístup představoval.
The promise of this book was mesmerizing and there were indeed many interesting observations, particularly the sections about India, Arabs, and Iran. Alas, the book is already rather old, a lot did happen in the meanwhile, particularly in Asia. e.g. I really missed the post-soviet narratives.
Overall, it shows how quite different are the political and civilizational goals around the world. How official history is always subordinate to the state-building policies, how it cannot be apolitical by its very nature, and how the world is not really moving towards reconciliation, but rather loading the populace with one-sided truths.
Overall, it shows how quite different are the political and civilizational goals around the world. How official history is always subordinate to the state-building policies, how it cannot be apolitical by its very nature, and how the world is not really moving towards reconciliation, but rather loading the populace with one-sided truths.