You need to sign in or sign up before continuing.
Take a photo of a barcode or cover
3.9 AVERAGE
3.9 AVERAGE
The Way of Shadows is so laughably bad, I thought it was satire. Let me give you an example. So, near the end of the book, the protagonist is about to express his love to this girl after like 20 years of lusting, and at this point in the story, there's been a little cursing, the violence is PG-13 and badly written, all very YA. So, our protagonist approaches his lady and says to her (this is a direct quote):
Ahh, Brent Weeks. I think he has a little Vogon in him.
"I think you're the most beautiful woman I've ever seen. And the purest. I'm not asking you to fuck. But maybe some day I'll earn the right to ask you for something more permanent." He turned and facing her was harder than facing thirty Highlanders.
Ahh, Brent Weeks. I think he has a little Vogon in him.
adventurous
dark
medium-paced
Plot or Character Driven:
A mix
Strong character development:
Yes
Loveable characters:
Yes
Diverse cast of characters:
Yes
Flaws of characters a main focus:
Complicated
(Tak tedy moc pěkně děkuju. Zase jsem dostala podporu pro své schizofrenní stavy. Haha, tohle fakt není vtipné. Neschopnost rozhodnout se, jak ohodnotit tuto knihu + neschopnost určit, co si o ní vlastně myslet, jsou totiž poněkud nepříjemné.)
Už na začátku Cesty stínů jsem bojovala s pocitem, jestli tu knihu raději nevrátím zpátky do knihovny. Vůbec jsem se nemohla začíst. Prostě to nešlo. Opravdu nevím, jestli to mohlo být překladem, nebo samotným stylem, jak byla kniha napsaná, ale měla jsem dost dobré seky. Místy jsem se vůbec neorientovala, proč některé postavy řekly tu či onu věc, proč jsou v textu některé věty a podobně. Vážně jsem si nemohla zvyknout na tu podivnou roztříštěnost a zmatek. Asi tak do první třetiny CS.
Druhá třetina byla o poznání lepší. Jen ta pseudojaponština?? mě trochu... štvala. (Jo, a ještě slovo wetboy.)
Poslední třetinu knihy jsem dočetla s relativní dychtivostí, jak to celé vlastně skončí. Nebylo to však nic extrémního (tedy mé dychtění po znalosti konce příběhu). Tušila jsem, co se asi zhruba stane (ve velmi hrubých črtech). No, má očekávání se poměrně vyplnila.
Vrátím se k úvodu. Po prvních několika kapitolách jsem si říkala, jestli je tohle další příběh po stylu Trnového prince. Trochu mě ta myšlenka... odvracela od pokračování ve čtení. Ale prokousala jsem se dál. No, není to TP. Jen trošku. (Vážně mě neberte vážně, prosím.)
Některé momenty v ději byly poměrně zajímavé. Občas hodně dobré. A dostávám se ke kladům - mám dojem, že autor umí psát akční pasáže. To jsem pak měla před očima imaginární filmové plátno a nechala svou vyšinutou mysl vytvářet živou projekci.
Problém je však v tom, že jsem celou tu dobu uvažovala, jestli je tato kniha lepší než TP (vážně se omlouvám za to přirovnání, ale ty knihy jsou si v něčem přeci jen podobné. Navíc jsem TP četla nedávno, trochu mi tyto knihy splývají.) Nakonec z toho chci vyjít s čistým svědomím a po dočtení autorova poděkování a rozhovoru, který byl v knize taky, jsem se rozhodla, že je to lepší než TP. Minimálně proto, že postavy se psychologicky chovají mnohem autentičtěji. A některé situace mají realistický podklad. Uff, takže tak.
Rozhodně si ráda přečtu pokračování.
Už na začátku Cesty stínů jsem bojovala s pocitem, jestli tu knihu raději nevrátím zpátky do knihovny. Vůbec jsem se nemohla začíst. Prostě to nešlo. Opravdu nevím, jestli to mohlo být překladem, nebo samotným stylem, jak byla kniha napsaná, ale měla jsem dost dobré seky. Místy jsem se vůbec neorientovala, proč některé postavy řekly tu či onu věc, proč jsou v textu některé věty a podobně. Vážně jsem si nemohla zvyknout na tu podivnou roztříštěnost a zmatek. Asi tak do první třetiny CS.
Druhá třetina byla o poznání lepší. Jen ta pseudojaponština?? mě trochu... štvala. (Jo, a ještě slovo wetboy.)
Poslední třetinu knihy jsem dočetla s relativní dychtivostí, jak to celé vlastně skončí. Nebylo to však nic extrémního (tedy mé dychtění po znalosti konce příběhu). Tušila jsem, co se asi zhruba stane (ve velmi hrubých črtech). No, má očekávání se poměrně vyplnila.
Vrátím se k úvodu. Po prvních několika kapitolách jsem si říkala, jestli je tohle další příběh po stylu Trnového prince. Trochu mě ta myšlenka... odvracela od pokračování ve čtení. Ale prokousala jsem se dál. No, není to TP. Jen trošku. (Vážně mě neberte vážně, prosím.)
Některé momenty v ději byly poměrně zajímavé. Občas hodně dobré. A dostávám se ke kladům - mám dojem, že autor umí psát akční pasáže. To jsem pak měla před očima imaginární filmové plátno a nechala svou vyšinutou mysl vytvářet živou projekci.
Problém je však v tom, že jsem celou tu dobu uvažovala, jestli je tato kniha lepší než TP (vážně se omlouvám za to přirovnání, ale ty knihy jsou si v něčem přeci jen podobné. Navíc jsem TP četla nedávno, trochu mi tyto knihy splývají.) Nakonec z toho chci vyjít s čistým svědomím a po dočtení autorova poděkování a rozhovoru, který byl v knize taky, jsem se rozhodla, že je to lepší než TP. Minimálně proto, že postavy se psychologicky chovají mnohem autentičtěji. A některé situace mají realistický podklad. Uff, takže tak.
Rozhodně si ráda přečtu pokračování.
It's a very entertaining book, hard to put down when you start to read. Some parts were a little difficult to understand, but that could be because english is not my first language. I would recommend if you like fighting, magic and cruel deaths.
I enjoyed it from the Awknowledgements on, was hooked early, and liked it better and better as the pace ratcheted up in the second half to an absolute frenzy by the finish. I read it as part of the omnibus, the ending kept me up to the wee hours, and I look forward to starting book 2 tomorrow.
Despite the dark premise, it's not nearly as dark or grimy as a lot of the current darker fantasy. The world is very complex and sometimes a little uneven in the exposition, and yes, it's almost like a superhero fantasy in some ways, and yes there are some places that could be polished, but for a first novel? Who cares, it's really fun.
Despite the dark premise, it's not nearly as dark or grimy as a lot of the current darker fantasy. The world is very complex and sometimes a little uneven in the exposition, and yes, it's almost like a superhero fantasy in some ways, and yes there are some places that could be polished, but for a first novel? Who cares, it's really fun.
adventurous
dark
fast-paced
Plot or Character Driven:
Character
Strong character development:
Yes
Loveable characters:
Yes
Diverse cast of characters:
No
Flaws of characters a main focus:
Yes
Damn this book was excellent.
First book for March for me.
First book for March for me.
This book was fast-moving, the characters had me hooked, and the plot had just enough twists to have me going "oohhhhh", but NOT "ugh - c'mon, seriously?".
Definitely new classic fantasy. Read it, love it.
Definitely new classic fantasy. Read it, love it.
I picked it up and started to read this about 5 times over the last few years and I. Just. Don’t. Care. I usually put it down within a few pages, but I got to chapter 49 and I still just don’t care. ~sigh. I did try.
