Take a photo of a barcode or cover
4.02 AVERAGE
4.02 AVERAGE
No po prostu, myślałam, że ich rozsadze. I przy okazji dowiedziałam się wielu cennych rzeczy o chrząszczach z rodziny plugowatych. Wiecie, takie owady co żywią się gównem w ziemi (tak mi się przynajmniej wydaje).
Jeśli jakaś książka, miałaby być czymś na wzór poprawy humoru, w trakcie jednego z beznadziejnych dni naszego życia lub po prostu miłą, komediową odskocznią i dużą dawką wnerwiania się oraz mruczenia pod nosem od czasu do czasu cichego "aww", to byłaby nią ta książka.
dam dam dam.
Nie mam pojęcia kto mógłby być moim ulubionym bohaterem, bo każda z postaci wnosi swoją ważna cząstkę, bez której nie wyobrażam sobie całej reszty. Alex, kochanie... Poza tym, Bridge, Luc, Judy oraz Priya (chyba moja ulubiona z paczki), zasługują na wyróżnienie. Olivierze Blackwood, wkurwiłeś mnie niemiłosiernie, ale ci to wybacze. Zdaj się na mą łaskę.
Nie można zapomnieć również o zbiórce na żuki, głównej atrakcji w tej całej karuzeli śmiechów, łez i załamań nerwowych
Jeśli jakaś książka, miałaby być czymś na wzór poprawy humoru, w trakcie jednego z beznadziejnych dni naszego życia lub po prostu miłą, komediową odskocznią i dużą dawką wnerwiania się oraz mruczenia pod nosem od czasu do czasu cichego "aww", to byłaby nią ta książka.
dam dam dam.
Nie mam pojęcia kto mógłby być moim ulubionym bohaterem, bo każda z postaci wnosi swoją ważna cząstkę, bez której nie wyobrażam sobie całej reszty. Alex, kochanie... Poza tym, Bridge, Luc, Judy oraz Priya (chyba moja ulubiona z paczki), zasługują na wyróżnienie. Olivierze Blackwood, wkurwiłeś mnie niemiłosiernie, ale ci to wybacze. Zdaj się na mą łaskę.
Nie można zapomnieć również o zbiórce na żuki, głównej atrakcji w tej całej karuzeli śmiechów, łez i załamań nerwowych
funny
hopeful
inspiring
lighthearted
fast-paced
Plot or Character Driven:
Character
Strong character development:
Yes
Loveable characters:
Yes
Diverse cast of characters:
Yes
Flaws of characters a main focus:
Yes
it was a fun read with a fake dating au which i am fucking weak for, but it missed some marks
emotional
funny
hopeful
lighthearted
fast-paced
Plot or Character Driven:
Plot
Strong character development:
Yes
Loveable characters:
Yes
funny
hopeful
lighthearted
fast-paced
Plot or Character Driven:
Character
Strong character development:
Yes
Loveable characters:
Yes
Diverse cast of characters:
Yes
Flaws of characters a main focus:
Yes
served its purpose for me as cute queer romance, just wasn't super duper special in any way.
emotional
funny
hopeful
lighthearted
medium-paced
Plot or Character Driven:
A mix
Strong character development:
Yes
Loveable characters:
Yes
Diverse cast of characters:
N/A
Flaws of characters a main focus:
Yes
Výjimečně vtipné, postavy záměrně groteskně karikaturní, spousta absurdních situací. Running gigs byly ve druhé půlce knihy spíše už rušivé - to, co fungovalo v první polovině knihy se mi ke konci jevilo spíše zbytečným.
Dost mi vadila absence fyzického popisu postav. Jediný způsob, jak zjistit, jak postavy vypadají, je podívat se na přebal knihy, což mě docela štve, protože kluci na obálce vypadají nějak divně.
Lucien je správně tragický, Oliver božsky upjatý. Jen mi malinko scházela nějaká větší jiskra a pocit sounáležitosti. Z příběhu mi vyplýval spíš pocit, že na sebe tak nějak zbyli, než že by se k sobě významným způsobem hodili (a já jsem sucker na pocit, že se pro sebe postavy narodily a pojí je k sobě osudové pouto, takže škoda).
Btw, překlad do češtiny je skutečná tragédie, která spoléhá na to, že knihu budou číst lidi, kteří se orientují v anglickém slangu, slovních obratech a hláškách. Spousta lidí psala, že se absolutně neorientovali v tom, o čem se postavy zrovna bavily, a já se jim ani nedivím. Jeden příklad za všechny, když se Lucova matka ptala, co je na Oliverovi špatně a kde je háček - jestli je ženatý, nebo ve skříni (ve smyslu, že není vyoutovaný gay). V češtině se fakt neříká "být ve skříni".
. . .
"Chci říct, podívej se na něj. Je tak milý. Asi je trochu neupravený a má trochu velký nos, ale víš, co se říká o mužích s velkým nosem."
Oliver si krátce odkašlal. "Jsou z nich dobří someliéři?"
"Přesně tak. A taky že mají velké penisy."
"Mami," vybuchl jsem. "Je mi dvacet osm. Musíš mě přestat ztrapňovat před klukama."
"Já tě neztrapňuju. říkám o tobě hezké věci. Řekla jsem, že máš velký penis. Každý má rád velký penis."
"Přestaň říkat penis."
"Je to jen slovo, Lucu. Nebuď tak anglický. Vychovala jsem tě líp." Obrátila se k Oliverovi. "Lucův otec měl obrovský penis, víš."
"Měl? Co se s ním od té doby stalo?"
. . .
Oliver udělal takové to, co dělají lidi, kteří mají rádi psy - dřepl si a psi se kolem něj motali a vrtěli ocasy a vlály jim uši a bylo to rozkošný a domácký a ble. A Oliver by v budoucnu bezostyšně chtěl psa, že jo? Pravděpodobně z útulku. A měl by asi tři nohy, ale on by ho vycvičil, aby chytal frisbee stejně jako psi se čtyřma nohama, a chodil by s nim do parku, házel mu frisbee a přišel by za ním fakt sexy chlap a řekl by něco jako: "Čau, pěknej pes, chceš šukat?" A on na to: "Jasně, protože tvoje máma přede mnou nikdy neřekla slovo penis."
Dost mi vadila absence fyzického popisu postav. Jediný způsob, jak zjistit, jak postavy vypadají, je podívat se na přebal knihy, což mě docela štve, protože kluci na obálce vypadají nějak divně.
Lucien je správně tragický, Oliver božsky upjatý. Jen mi malinko scházela nějaká větší jiskra a pocit sounáležitosti. Z příběhu mi vyplýval spíš pocit, že na sebe tak nějak zbyli, než že by se k sobě významným způsobem hodili (a já jsem sucker na pocit, že se pro sebe postavy narodily a pojí je k sobě osudové pouto, takže škoda).
Btw, překlad do češtiny je skutečná tragédie, která spoléhá na to, že knihu budou číst lidi, kteří se orientují v anglickém slangu, slovních obratech a hláškách. Spousta lidí psala, že se absolutně neorientovali v tom, o čem se postavy zrovna bavily, a já se jim ani nedivím. Jeden příklad za všechny, když se Lucova matka ptala, co je na Oliverovi špatně a kde je háček - jestli je ženatý, nebo ve skříni (ve smyslu, že není vyoutovaný gay). V češtině se fakt neříká "být ve skříni".
. . .
"Chci říct, podívej se na něj. Je tak milý. Asi je trochu neupravený a má trochu velký nos, ale víš, co se říká o mužích s velkým nosem."
Oliver si krátce odkašlal. "Jsou z nich dobří someliéři?"
"Přesně tak. A taky že mají velké penisy."
"Mami," vybuchl jsem. "Je mi dvacet osm. Musíš mě přestat ztrapňovat před klukama."
"Já tě neztrapňuju. říkám o tobě hezké věci. Řekla jsem, že máš velký penis. Každý má rád velký penis."
"Přestaň říkat penis."
"Je to jen slovo, Lucu. Nebuď tak anglický. Vychovala jsem tě líp." Obrátila se k Oliverovi. "Lucův otec měl obrovský penis, víš."
"Měl? Co se s ním od té doby stalo?"
. . .
Oliver udělal takové to, co dělají lidi, kteří mají rádi psy - dřepl si a psi se kolem něj motali a vrtěli ocasy a vlály jim uši a bylo to rozkošný a domácký a ble. A Oliver by v budoucnu bezostyšně chtěl psa, že jo? Pravděpodobně z útulku. A měl by asi tři nohy, ale on by ho vycvičil, aby chytal frisbee stejně jako psi se čtyřma nohama, a chodil by s nim do parku, házel mu frisbee a přišel by za ním fakt sexy chlap a řekl by něco jako: "Čau, pěknej pes, chceš šukat?" A on na to: "Jasně, protože tvoje máma přede mnou nikdy neřekla slovo penis."
funny
lighthearted
medium-paced
Plot or Character Driven:
Character
Strong character development:
Yes
Loveable characters:
Yes
Diverse cast of characters:
Yes
Flaws of characters a main focus:
Yes
It's always so lovely when a book is exactly what you wanted from it. This is a quintessential Alexis Hall: delightfully witty and heart-achingly tender.