You need to sign in or sign up before continuing.
Take a photo of a barcode or cover
3.69 AVERAGE
3.69 AVERAGE
challenging
emotional
funny
hopeful
informative
reflective
relaxing
sad
slow-paced
Plot or Character Driven:
Character
Strong character development:
Yes
Loveable characters:
Yes
Flaws of characters a main focus:
Yes
Highly recommended especially to those questioning whether or not traditional motherhood is in the cards, or the coins, for themselves. It didn’t necessarily help me make a decision for or against myself having a child, but it provided an extremely relatable perspective and I think regardless of what I decide, this book brought some me comfort to know that either decision will be a-ok. Probably my most marked up book of the year. So so quotable and even had some audible laughs. Sooooo goood ✨
challenging
dark
emotional
mysterious
reflective
sad
slow-paced
Plot or Character Driven:
Character
Strong character development:
Yes
Loveable characters:
Complicated
Diverse cast of characters:
No
Flaws of characters a main focus:
Yes
This book is a slog, which makes sense considering the themes. It honestly feels the most like reading an actual person's diary of any book I've ever read- there are flashes of great insight, but also whole sections where you feel like you're beating you head against a wall. Ideally it could be 100 pages shorter, but I do think you need the full length of the book to really get a sense of how unwell the main character is. It's interesting because, at least to me, it never felt like she was actually conflicted about whether or not to have kids. Motherhood felt like a sort of cover that she was using to conceal her mental illness and generational trauma from the readers and from herself, so I don't know how much people who are actually on the fence about having kids would get from this book. Also, justice for Miles, she put that man through the WRINGER.
Some very interesting thoughts on motherhood and the fact, that our society doesn't really hold any female roles beside motherhood.
Writing was also very good and there were beautiful parts.
But overall the reading expierence wasn't that nice... probably because it is not the point of the book to make me feel good. I found the narrating voice exhausting, like, girl, you have a severe depression going on, you better deal with that and not with deciding if having a baby or not!
And for me, there were the topics of mental illness and potential motherhood mixed up.
I still think its an important toping and a good book on the topic, but i wished for more.
Writing was also very good and there were beautiful parts.
But overall the reading expierence wasn't that nice... probably because it is not the point of the book to make me feel good. I found the narrating voice exhausting, like, girl, you have a severe depression going on, you better deal with that and not with deciding if having a baby or not!
And for me, there were the topics of mental illness and potential motherhood mixed up.
I still think its an important toping and a good book on the topic, but i wished for more.
informative
reflective
slow-paced
Plot or Character Driven:
Character
Strong character development:
Yes
Loveable characters:
No
Diverse cast of characters:
No
Flaws of characters a main focus:
Yes
emotional
reflective
medium-paced
Plot or Character Driven:
Character
Strong character development:
No
Loveable characters:
Complicated
Diverse cast of characters:
No
Flaws of characters a main focus:
Yes
It’s nice to know that unbeknownst to me, Shelia climbed inside my head, scratched around my thoughts on motherhood and then wrote a book about it.
challenging
emotional
reflective
medium-paced
Plot or Character Driven:
Character
Strong character development:
Complicated
Loveable characters:
Complicated
Diverse cast of characters:
No
Flaws of characters a main focus:
Yes
As someone who is contemplating the thought of motherhood and struggles with indecision and anxiety, I had high hopes for this book. And then, more than 3 quarters through it, I found that my life was better spent not wasting my time on finishing it.
The tone of this book is exasperating. It feels judgemental and monotonous - with the odd glimpse of poeticism. It's hard to tell whether the protagonist feels unworthy of children or is looking down on parents; whether she is requesting permission to not have children or just trying to hold her romantic relationship together.
This is quite harsh but if I were able to send a message to this woman (and somewhat to myself), it would be this:
Stop seeking answers externally and start looking internally. Someone you come across on the street is not going to tell you what you want, that comes from within. You can explore the ethics and philosophy of it but ultimately you'll know what is right for you. Stop asking for permission to be childless. Bringing a human into the world is not something you should do if you're only half-arsed about it, and at this rate you'll be infertile by the time you make a decision anyway. Stop wasting time torturing yourself and those around you and find some hobbies. If making everything into a game of chance helps you understand your internal world then that's great, but it's not a basis on which to build a family.
The tone of this book is exasperating. It feels judgemental and monotonous - with the odd glimpse of poeticism. It's hard to tell whether the protagonist feels unworthy of children or is looking down on parents; whether she is requesting permission to not have children or just trying to hold her romantic relationship together.
This is quite harsh but if I were able to send a message to this woman (and somewhat to myself), it would be this:
Stop seeking answers externally and start looking internally. Someone you come across on the street is not going to tell you what you want, that comes from within. You can explore the ethics and philosophy of it but ultimately you'll know what is right for you. Stop asking for permission to be childless. Bringing a human into the world is not something you should do if you're only half-arsed about it, and at this rate you'll be infertile by the time you make a decision anyway. Stop wasting time torturing yourself and those around you and find some hobbies. If making everything into a game of chance helps you understand your internal world then that's great, but it's not a basis on which to build a family.
emotional
reflective
slow-paced
Plot or Character Driven:
Character
Strong character development:
Yes
Loveable characters:
Yes
Diverse cast of characters:
No
Flaws of characters a main focus:
Complicated
Ummm tohle bylo fakt špatný. Mám potřebu napsat něco delšího, protože mě fakt mrzí jak je knížka propagovaná a o čem ve výsledku je nebo spíš není.
Nejspíš za to může fakt, že napříč médii jsem tu knihu vnímala jako feministicky román věnující se mateřství a tlaku, který lidé co mohou děti biologicky mít, zažívají, když je nemají, myslela jsem si že to bude fakt zajímavá knížka na tohle téma, která přinese novou perspektivu, z pohledu ženy.
Do určité míry to tak i je - v knize jsou cca 1x za 50 stran i odstavce, které mě bavily. Ale jinak je to jedna velká sebestředná estráda white middle-class ženy - autorky, která úplně nereflektuje svou pozici toho, že narozdíl od milionů žen se může rozhodnout jestli dítě chce nebo ne, a může si dovolit jít i na potrat nebo používat antikoncepci. Autorka u které je od začátku jasné že děti nechce a xkrat to během knihy zopakuje, a 300 stran se stejně točí v neustálém kruhu jejího přemítání o tom zda děti mít nebo ne, ale ne způsobem, který by měl jakýkoliv přesah i pro další čtenářstvo, až na pár světlých výjimek. Autorka, která závidí svým gay přátelům že mohli mít coming out a vsem rict o své orientaci ale pro jeji rozhodnuti nemít děti nic takového neni. tady bych jen chtěla podotknout že coming out existuje právě proto, že žijeme v heteronormativni společnosti která lidi s "jinou" sexuální orientaci nutí se k tomu veřejně doznat a obhájit si to a coming out by nutně existovat nemusel kdyby se na jinou než hetero orientaci nekoukalo blbě, což platí i o rozhodnutí (ne)mít děti. :'))) takže úplně nevím jestli je co závidět. Zároveň přirovnani "chtít nemít děti by se dalo nazvat sexuální orientací" mi přišlo taky trochu mimo. Doplňte si k tomu autorčina narcistického partnera se kterým ve výsledku je protože je to člověk se kterým je přece tak těžké mít děti (nechce je a navíc je to idiot a dalo by se říci že jsou v knize indikace sexuálního násilí) takže proto je to pro ni vlastně win-win, když ona děti nechce, a pasáže kdy si hází mincí a odpovídá si ano/ne na otázky, které ok, na začátku možná byly hezkým filozofickým zamyšlením nad tématem mateřství, ale po 280 stranách už to opravdu číst nechcete.
Nejspíš za to může fakt, že napříč médii jsem tu knihu vnímala jako feministicky román věnující se mateřství a tlaku, který lidé co mohou děti biologicky mít, zažívají, když je nemají, myslela jsem si že to bude fakt zajímavá knížka na tohle téma, která přinese novou perspektivu, z pohledu ženy.
Do určité míry to tak i je - v knize jsou cca 1x za 50 stran i odstavce, které mě bavily. Ale jinak je to jedna velká sebestředná estráda white middle-class ženy - autorky, která úplně nereflektuje svou pozici toho, že narozdíl od milionů žen se může rozhodnout jestli dítě chce nebo ne, a může si dovolit jít i na potrat nebo používat antikoncepci. Autorka u které je od začátku jasné že děti nechce a xkrat to během knihy zopakuje, a 300 stran se stejně točí v neustálém kruhu jejího přemítání o tom zda děti mít nebo ne, ale ne způsobem, který by měl jakýkoliv přesah i pro další čtenářstvo, až na pár světlých výjimek. Autorka, která závidí svým gay přátelům že mohli mít coming out a vsem rict o své orientaci ale pro jeji rozhodnuti nemít děti nic takového neni. tady bych jen chtěla podotknout že coming out existuje právě proto, že žijeme v heteronormativni společnosti která lidi s "jinou" sexuální orientaci nutí se k tomu veřejně doznat a obhájit si to a coming out by nutně existovat nemusel kdyby se na jinou než hetero orientaci nekoukalo blbě, což platí i o rozhodnutí (ne)mít děti. :'))) takže úplně nevím jestli je co závidět. Zároveň přirovnani "chtít nemít děti by se dalo nazvat sexuální orientací" mi přišlo taky trochu mimo. Doplňte si k tomu autorčina narcistického partnera se kterým ve výsledku je protože je to člověk se kterým je přece tak těžké mít děti (nechce je a navíc je to idiot a dalo by se říci že jsou v knize indikace sexuálního násilí) takže proto je to pro ni vlastně win-win, když ona děti nechce, a pasáže kdy si hází mincí a odpovídá si ano/ne na otázky, které ok, na začátku možná byly hezkým filozofickým zamyšlením nad tématem mateřství, ale po 280 stranách už to opravdu číst nechcete.