Scan barcode
emasvingerova's review against another edition
5.0
Na tuhle knížku jsem se děsně těšila. Třetí díl téhle úžasné trilogie vypráví Gábiina sestra Annah a odehrává se v troskách Temného města. Anna mi přišla jako hrozně silná dívka, prostě se pořád nutila jít dál, přežít do dalšího rána. Knížka je napsaná hrozně čtivě, a první část, kdy město zaplaví horda, z ní vyzařovala taková zoufalost, že jsem se úplně klepala. Kdybych si měla představit, že bych měla utíkat, s mým bráchou, rodinou, před prašivci (tak se v tomto díle říkalo zombíkům), no to prostě nevím. Bylo to skutečně prostě podané s neskutečnou vervou,a Annu jsem si oblíbila asi nejvíc ze všech tří dívek, které vyprávěly trilogii.
Anna jako malá chtěla objevit svět za plotem, jenž obepínal jejich vesnici v Lese rukou a zubů. S kamarádem Eliasem a dvojčetem Abigail (neboli Gábi z Vln zmítaných smrtí) se i přes zákaz rodičů vydali do Lesa, po stezkách, mezi ploty. Gábi ale upadla a odřela si koleno, odmítala jít dál, chtěla se vrátit. Elias a Anna se ale báli zloby rodičů, a tak nechali Anninu sestru opuštěnou v Lese a šli dál.
Skutečně našli Temné město, nebo spíš to, co z něj zbylo, a začali se vydávat za sourozence. Přežívali, jak se dalo, a když byl Elias starší, rozhodl se jít k verbířům na povinné dva roky, aby měli pak víc peněz.
Tři roky strávila Anna sama ve městě, učila se spoléhat sama na sebe, a stále věřila, že se Elias vrátí. Netušila, co se s ním stalo, její jizvy hyzdily její tvář, nebyla hezká, a trápila se tím. Když se jednoho dne rozhodla odejít pryč, setkala se s Gábi a Catcherem, kteří do města přišli, aby ji našli. Cestou ovšem probudili hordu- a ta postupně zaplaví město, rozdělí trojici, a Anna s Catcherem musejí najít Gábi a zmizet dřív, než prašivci zdecimují úplně všechny a všechno.
Do toho přichází i uzdravený Elias, verbíři nakonec věznící všechny na ostrově odděleném od Temného města, zneužívání Anny a Gábi (téměř) vojáky, a stálé pokusy o únik do Visty- vesnice, kde je ještě bezpečno, a kde zůstala Mary s Harrym, nevlastní matka Gábi, a její kamarád. Také spory mezi rodinou, nevyřešená minulost, láska a nenávist. To všechno se promíchává celým příběhem.
Konec je úchvatný. Elias, Catcher, Gábi a Anna utíkají od verbířů spolu se spoustou dalších přeživších v Temném městě v balónech na bezpečnou část poloostrova. Anna skočí, protože balón je přetížený, a dostane se na bezpečnou část podzemním metrem plným !zamrzlých prašivců! a prašivců, kteří ji sledují. Celý příběh je naprosto dokonale sepsaný. Takové zoufalství při čtení knihy, kdy máte pocit, že jste tam taky- to všechno na čtyřistech stranách, které mi i tak přišly moc krátké.
Jak už jsem se zmiňovala výše, mezi nejoblíbenější postavu patřila Anna. Z těch tří dívek co trilogii postupně vyprávěly mi přišla nejnormálnější a nejlepší. Potom, co se dala dohromady c Catcherem, a překonali jeho imunitu, jsem jásala na celý dům.
Catcher samotný byl taky fajn. Jeho prokletí, být imunní, mě dělalo smutnou. A Elias s Gábi, těm jsem přála, aby to přežili a zůstali spolu. Nesnášela jsem verbíře, protože to byli odporní chlapi. Bylo mi líto té spousty mrtvých lidí a oduševnělých, kteří byli vězněni ve Svatyni. A potom prašivci- ach jo, všudypřítomní.
Celkově knížku hodnotím dost kladně. Skvělý závěr celé trilogie, a Carrie (jak ironické jméno zrovna pro autorku těchto knížek) nám napsala úchvatný konec. Všechny příběhy skončily, už jsou uzavřeny. Ale stejně nenápadně pokukuju, jestli nebude další díl...třeba jen volné pokračování!
Anna jako malá chtěla objevit svět za plotem, jenž obepínal jejich vesnici v Lese rukou a zubů. S kamarádem Eliasem a dvojčetem Abigail (neboli Gábi z Vln zmítaných smrtí) se i přes zákaz rodičů vydali do Lesa, po stezkách, mezi ploty. Gábi ale upadla a odřela si koleno, odmítala jít dál, chtěla se vrátit. Elias a Anna se ale báli zloby rodičů, a tak nechali Anninu sestru opuštěnou v Lese a šli dál.
Skutečně našli Temné město, nebo spíš to, co z něj zbylo, a začali se vydávat za sourozence. Přežívali, jak se dalo, a když byl Elias starší, rozhodl se jít k verbířům na povinné dva roky, aby měli pak víc peněz.
Tři roky strávila Anna sama ve městě, učila se spoléhat sama na sebe, a stále věřila, že se Elias vrátí. Netušila, co se s ním stalo, její jizvy hyzdily její tvář, nebyla hezká, a trápila se tím. Když se jednoho dne rozhodla odejít pryč, setkala se s Gábi a Catcherem, kteří do města přišli, aby ji našli. Cestou ovšem probudili hordu- a ta postupně zaplaví město, rozdělí trojici, a Anna s Catcherem musejí najít Gábi a zmizet dřív, než prašivci zdecimují úplně všechny a všechno.
Do toho přichází i uzdravený Elias, verbíři nakonec věznící všechny na ostrově odděleném od Temného města, zneužívání Anny a Gábi (téměř) vojáky, a stálé pokusy o únik do Visty- vesnice, kde je ještě bezpečno, a kde zůstala Mary s Harrym, nevlastní matka Gábi, a její kamarád. Také spory mezi rodinou, nevyřešená minulost, láska a nenávist. To všechno se promíchává celým příběhem.
Konec je úchvatný. Elias, Catcher, Gábi a Anna utíkají od verbířů spolu se spoustou dalších přeživších v Temném městě v balónech na bezpečnou část poloostrova. Anna skočí, protože balón je přetížený, a dostane se na bezpečnou část podzemním metrem plným !zamrzlých prašivců! a prašivců, kteří ji sledují. Celý příběh je naprosto dokonale sepsaný. Takové zoufalství při čtení knihy, kdy máte pocit, že jste tam taky- to všechno na čtyřistech stranách, které mi i tak přišly moc krátké.
Jak už jsem se zmiňovala výše, mezi nejoblíbenější postavu patřila Anna. Z těch tří dívek co trilogii postupně vyprávěly mi přišla nejnormálnější a nejlepší. Potom, co se dala dohromady c Catcherem, a překonali jeho imunitu, jsem jásala na celý dům.
Catcher samotný byl taky fajn. Jeho prokletí, být imunní, mě dělalo smutnou. A Elias s Gábi, těm jsem přála, aby to přežili a zůstali spolu. Nesnášela jsem verbíře, protože to byli odporní chlapi. Bylo mi líto té spousty mrtvých lidí a oduševnělých, kteří byli vězněni ve Svatyni. A potom prašivci- ach jo, všudypřítomní.
Celkově knížku hodnotím dost kladně. Skvělý závěr celé trilogie, a Carrie (jak ironické jméno zrovna pro autorku těchto knížek) nám napsala úchvatný konec. Všechny příběhy skončily, už jsou uzavřeny. Ale stejně nenápadně pokukuju, jestli nebude další díl...třeba jen volné pokračování!
ptothelo's review against another edition
4.0
Ah yes, the dark and hollow places are within. No need to look elsewhere.
I think this is my favorite of the three, or I'm reading it in just the right mood. She really talks about the core of what it means to be alive and human.
I think this is my favorite of the three, or I'm reading it in just the right mood. She really talks about the core of what it means to be alive and human.
becaboo24's review against another edition
5.0
This third installment blew my mind!! I loved loved loved it!! Full of hope! This was one of thee best conclusions to a book series I have ever read. The Dark and Hollow Places had a GREAT conclusion. Warning: Tear Jerker! Omg, I cried and cried throughout this book, not to mention at the ending. I just love Catcher. :)
books4susie's review against another edition
5.0
WOW! I didn't know until the evry end if Carrie Ryan was going to make me a happy reader or if she was going to throw in another monkey wrench. Definitely a series worth reading.
thestoryowl's review against another edition
4.0
What I really love about these books are the raw moments of emotion, and the fact that Ms. Ryan isn't afraid of exposing how perspective based good and evil usually are. I've really enjoyed her main characters.
missbookiverse's review against another edition
3.0
Liebes The Dark and Hollow Places,
ich hatte mich auf die Zeit mit dir gefreut. Es ist schon eine Weile her, dass ich deine Schwestern The Forest of Hands and Teeth und The Dead-Tossed Waves auf ihren düsteren Wegen begleitet habe und ich musste erst mal den allwissenden Herrn Wikipedia nach dem Lebenslauf der beiden befragen. Danach war ich bestens dafür gewappnet dich kennen zu lernen und die Zombiewelt mit dir zu bekämpfen. Schade, dass dieser Kampf so unspektakulär ausfiel.
Versteh mich nicht falsch, du bist echt kein Buch, das ich in der hintersten Regalecke verstecken werde. Deine Protagonistin Annah war cool und ich fand die Verbindung, die du mit deinen Schwestern hast super. Jede von euch steht für sich und hat ihre eigene Protagonistin, aber die restlichen Charaktere verknüpfen eure Geschichten und machen sie zu einer einzigen großen Reise.
Du hattest sogar das mit dem Liebesdrama ein bisschen besser im Griff als deine Schwestern. Ich fand es zwar immer noch etwas übertrieben, dass Hormone und Gefühle oft wichtiger scheinen als das Überlebe und Vermeiden der Unconsecrated, aber wahrscheinlich braucht man in einer so zerstörten Welt etwas, an das man sich mit aller Macht klammern kann.
Deiner Art zu erzählen, stehe ich ein bisschen zwiespältig gegenüber. Einerseits schaffst du es mit deinen Worten immer wieder eine dichte, bedrückende Atmosphäre zu weben, andererseits wiederholst du dich oft und verrennst dich manchmal in deinen Gedanken.
Das wäre aber gar nicht so schlimm, wenn du einfach mehr zu erzählen hättest. Das, was du mir auf fast 400 Seiten an Story geboten hast, war schon etwas mau. Da passiert ja kaum was! Klar, du hast immer wieder Angriffe der Unconsecrated eingestreut, aber die allein machen noch keinen Romanplot. Deine Schwestern waren da viel wendiger, mehr unterwegs und vor allem haben sie mir mehr schockierende Geheimnisse anvertraut.
In leichter Enttäuschung,
Infinite Playlist
ich hatte mich auf die Zeit mit dir gefreut. Es ist schon eine Weile her, dass ich deine Schwestern The Forest of Hands and Teeth und The Dead-Tossed Waves auf ihren düsteren Wegen begleitet habe und ich musste erst mal den allwissenden Herrn Wikipedia nach dem Lebenslauf der beiden befragen. Danach war ich bestens dafür gewappnet dich kennen zu lernen und die Zombiewelt mit dir zu bekämpfen. Schade, dass dieser Kampf so unspektakulär ausfiel.
Versteh mich nicht falsch, du bist echt kein Buch, das ich in der hintersten Regalecke verstecken werde. Deine Protagonistin Annah war cool und ich fand die Verbindung, die du mit deinen Schwestern hast super. Jede von euch steht für sich und hat ihre eigene Protagonistin, aber die restlichen Charaktere verknüpfen eure Geschichten und machen sie zu einer einzigen großen Reise.
Du hattest sogar das mit dem Liebesdrama ein bisschen besser im Griff als deine Schwestern. Ich fand es zwar immer noch etwas übertrieben, dass Hormone und Gefühle oft wichtiger scheinen als das Überlebe und Vermeiden der Unconsecrated, aber wahrscheinlich braucht man in einer so zerstörten Welt etwas, an das man sich mit aller Macht klammern kann.
Deiner Art zu erzählen, stehe ich ein bisschen zwiespältig gegenüber. Einerseits schaffst du es mit deinen Worten immer wieder eine dichte, bedrückende Atmosphäre zu weben, andererseits wiederholst du dich oft und verrennst dich manchmal in deinen Gedanken.
Das wäre aber gar nicht so schlimm, wenn du einfach mehr zu erzählen hättest. Das, was du mir auf fast 400 Seiten an Story geboten hast, war schon etwas mau. Da passiert ja kaum was! Klar, du hast immer wieder Angriffe der Unconsecrated eingestreut, aber die allein machen noch keinen Romanplot. Deine Schwestern waren da viel wendiger, mehr unterwegs und vor allem haben sie mir mehr schockierende Geheimnisse anvertraut.
In leichter Enttäuschung,
Infinite Playlist
vix682's review against another edition
medium-paced
- Strong character development? No
- Flaws of characters a main focus? Yes
3.5
chrisymd's review against another edition
3.5
Originally this book was my least favourite of the trilogy but I like it a bit better than the second book now.
carlyn_jane's review against another edition
5.0
Best out of the 3, so far. I'm not sure if the series is continuing or if this is the last of a trilogy. I couldn't put it down.
deedralapray's review against another edition
5.0
I loved this series!!! Is this the end of it? The ending was closed enough to satisfy, but open enough to have a sequel. I'm kinda hoping for one. Not sure I'm ready to be done with this one. Unconsecrated, Mudo, and Plague Rats, OH MY!