A review by kristiespacilova
Truhla času by Andri Snær Magnason

4.0

/Ve spolupráci s nakladatelstvím Argo./

Přiznám se, že mou pozornost ke knize přitáhla především ta česká obálka, ta je vážně pěkná a i hezky vystihuje obsah. Stejně tak mě zaujalo, že se jedná o původně islandskou tvorbu, když nad tím přemýšlím, mám pocit, že jsem islandskou knížku předtím snad ani nečetla.

O čem to je? Svět zasáhla krize, kterou se lidstvo rozhodlo řešit tak, že se zavřou do truhel, ve kterých neplyne čas, a v nich počkají, než bude na světě líp. Truhla Sigrún se asi porouchá, protože se otevře dřív a ona zjišťuje, že nadvládu nad světem pomalu přebírá příroda. Což asi není ideální řešení té krize. Jak ale dospělé probudit? Na to by mohla mít odpověď stařenka, která se jako jediná do truhly nezavřela a začne probraným dětem vyprávět příběh o zakleté princezně.

Tahle knížka je vlastně příběh v příběhu, i když mnohem víc prostoru má příběh o princezně Havrantýnce. Je to taková zvláštní pohádka, která se trochu tváří jako historický příběh. Ze začátku je to docela úsměvné a milé, ale postupně to nabírá vážnější tón, je to takové úzkostnější. Je to kniha, co donutí člověka hodně přemýšlet nad životem, co z něj je vážně cenné a co naopak vlastně vůbec ne, jak se člověk ke světu chová a jaké dopady to pak má, jak ošklivá je závist a hamižnost a mnohem víc. Obsahově je to kniha, nad kterou by se dalo dost debatovat, podle mě dětem představí spoustu myšlenek, nad kterými by se měly zamyslet. A to vše je zamaskované v napínavém dobrodružství.

Mně se kniha moc líbila, i tomu dospělému čtenáři má co nabídnout. Jako ideální by mi přišlo, kdyby si to přečetl rodič i dítě a pak se o tom spolu pobavili, to vám doporučuji, pokud nějakou starší ratolest doma máte. Zkrátka knihu zkuste, určitě s ní čas neztratíte.