Take a photo of a barcode or cover
A review by bill369
Džinové by Fatma Aydemir
5.0
s. 90–1
Sevda tu tanečnici znala. Jmenoval se Nesrin Topkapiová a byla první ženou, která směla zatančit břišní tanec v turecké televizi. Sevda seděla před televizorem s očima navrch hlavy v Karlidaǧu, pět minut po dvanácté o silvestrovské noci roku 1981, jen pár měsíců poté, co vojsko obsadilo blátivé ulice jejich města a celé země, jen pár měsíců poté co její babaanne a dede začali šeptat, když spolu mluvili. Už předtím existovaly filmy, které se odehrávaly v nočním klubu a v nichž se objevila scéna s břišní tanečnicí, ale že by pozvali zrovna břišní tanečnici, aby pro celou zem zatančila ve státní televizi, a navíc v tak sporém oděvu, to bylo natolik neslýchané, skandální a absurdní s ohlede na všechny ty ozbrojené vojáky, kteří se dennodenně potulovali čtvrtí, že to tehdy všem v obývacím pokoji vyrazilo dech. Na návštěvu přišla polovina sousedů, protože kromě Sevdiných prarodičů skoro nikdo televizor neměl. Nikdo nevydal ani hlásku a ztišil se i chraplavý dech starců, z úcty k pohybům boků Nesrin Topkapiové.
Vedle jejího plakátu visel na stěně Havvina pokoje ještě jeden starší filmový plakát Bülent Ersoy. Ta měla po puči naopak zákaz vystupování, vysvětlila Havva, a proto odešla do Německa. Havva snila, že se s Bülent Ersoy jednou potká. Na Havvině plakátu byl obličej Bülent Ersoy, která tehdy ještě vystupovala ve filmu jako muž, pomalovaný barevnými šminkami, rty měla přetřené růžovou rtěnkou, na očích tlustou černou linku a na tvářích růž. Šaty měla vyrobené z krvavě rudého papíru, k tomu boty na vysokém podpatku, a dokonce i kabelku ze stříbrné hliníkové fólie. Havva podle všeho měla Bülent Ersoy odjakživa v oblibě, byla do ní i trochu zamilovaná a nazpaměť znala její filmy, v nichž Bülent ještě jako muž zpívala srdcervoucí smutné písně, díky kterým se do ní okamžitě zamilovaly všechny krásné ženy. Avšak teprve když Bülent Ersoy oznámila, že je žena, a v bulvárních plátcích se objevily snímky z Londýna, kde podstoupila několik operací, ji Havva začala opravdu zbožňovat. V zásuvce
s. 120
Jednoho dne se vzbudíš, Sevdo, a cítíš se stará a nic s tím nesvedeš. Užívej si mládí, dokud můžeš!
Sevda tu tanečnici znala. Jmenoval se Nesrin Topkapiová a byla první ženou, která směla zatančit břišní tanec v turecké televizi. Sevda seděla před televizorem s očima navrch hlavy v Karlidaǧu, pět minut po dvanácté o silvestrovské noci roku 1981, jen pár měsíců poté, co vojsko obsadilo blátivé ulice jejich města a celé země, jen pár měsíců poté co její babaanne a dede začali šeptat, když spolu mluvili. Už předtím existovaly filmy, které se odehrávaly v nočním klubu a v nichž se objevila scéna s břišní tanečnicí, ale že by pozvali zrovna břišní tanečnici, aby pro celou zem zatančila ve státní televizi, a navíc v tak sporém oděvu, to bylo natolik neslýchané, skandální a absurdní s ohlede na všechny ty ozbrojené vojáky, kteří se dennodenně potulovali čtvrtí, že to tehdy všem v obývacím pokoji vyrazilo dech. Na návštěvu přišla polovina sousedů, protože kromě Sevdiných prarodičů skoro nikdo televizor neměl. Nikdo nevydal ani hlásku a ztišil se i chraplavý dech starců, z úcty k pohybům boků Nesrin Topkapiové.
Vedle jejího plakátu visel na stěně Havvina pokoje ještě jeden starší filmový plakát Bülent Ersoy. Ta měla po puči naopak zákaz vystupování, vysvětlila Havva, a proto odešla do Německa. Havva snila, že se s Bülent Ersoy jednou potká. Na Havvině plakátu byl obličej Bülent Ersoy, která tehdy ještě vystupovala ve filmu jako muž, pomalovaný barevnými šminkami, rty měla přetřené růžovou rtěnkou, na očích tlustou černou linku a na tvářích růž. Šaty měla vyrobené z krvavě rudého papíru, k tomu boty na vysokém podpatku, a dokonce i kabelku ze stříbrné hliníkové fólie. Havva podle všeho měla Bülent Ersoy odjakživa v oblibě, byla do ní i trochu zamilovaná a nazpaměť znala její filmy, v nichž Bülent ještě jako muž zpívala srdcervoucí smutné písně, díky kterým se do ní okamžitě zamilovaly všechny krásné ženy. Avšak teprve když Bülent Ersoy oznámila, že je žena, a v bulvárních plátcích se objevily snímky z Londýna, kde podstoupila několik operací, ji Havva začala opravdu zbožňovat. V zásuvce
s. 120
Jednoho dne se vzbudíš, Sevdo, a cítíš se stará a nic s tím nesvedeš. Užívej si mládí, dokud můžeš!