Scan barcode
A review by adeleinwanderland
The Diary of a Young Girl by Anne Frank
5.0
Ještě jsem v šoku ...
Recenze:
Knížky o druhé světové válce mě nelákaly ani trošku, stejně jako dějepis ve škole, takže se mě neptejte proč jsem si zrovna tuhle vybrala ke čtení. Strašně ráda ovšem čtu knížky ve formách deníků. A právě tato kniha je přepis původního deníku Anny Frankové. Nutno podotknout, že se jedná o skutečný deník, i když existují lidé, kteří věří, že je to podvrh.
Když jsem začínala knížku číst, připadalo mi, že to zvládají velmi dobře. Měli dostatek jídla, oblečení, a i když Anna se sestrou nechodila do školy, měli možnost si potají a skrz cizí jméno udělat pár kurzů jak angličtiny, tak latiny i francouzštiny. Na Vánoce dostávaly knížky, které si přály i oblečení.
Ovšem Anna nám pak skrz deník začíná vyprávět její každodenní hádky s druhou rodinou, jak se během těch měsíců všichni začínají nespravedlivě dělit o jídlo a stávají se z nich sobci. Nejenže se Anna odcizuje od své matky, ale začíná se uzavírat sama do sebe a své pocity zapisovat právě do deníku.
Později nám popisuje, jak každou noc, když zalehá do postele slyší nad domem letadla, a občas i vybuchnutí bomby, jak všichni postupně začínají trpět hladem, protože nemají nikoho, kdo by jim dodal jídlo, a také jak se do firmy vloupávají zloději a celá rodina se krčí v malém bytě strachy bez sebe, aby je neobjevili.
Anna byla velmi zvláštní dívka. Čekala jsem, že se bude chovat podle pravidel, nebude odmlouvat a poslouchat na slovo. Spletla jsem se. Anna měla na všechno svůj názor, za což byla často hubována, a byla podle všech velmi drzá.
Často rozhovor začínala svými netaktními poznámkami o válce, načež se vždy strhla hádka mezi dospělými o politice a jiných tématech. Matka ji vždy hubovala za všechno co udělala špatně, a Anna si tak svou oporu hledala v otci. Neměla nejjednodušší dětství, protože její sestra byla v očích matky vždy ta lepší, jak sama Anna tvrdila v deníku.
Měla však své sny, cíle … naděje.
Celkové hodnocení
Celkově ve mě knížka zanechala dobrý dojem, i když jsem se během čtení dobře vůbec necítila. Některé pasáže byly hodně depresivní, i přestože si Anna snažila zachovat chladnou hlavu a myslet pozitivně. A při každé zmínce, kdy Anna pomyslela na budoucnost, jaké to bude až skončí válka, ve mě hrklo. Číst naděje dívky, jejíž osud znáte, bylo to nejtěžší.
Recenze:
Knížky o druhé světové válce mě nelákaly ani trošku, stejně jako dějepis ve škole, takže se mě neptejte proč jsem si zrovna tuhle vybrala ke čtení. Strašně ráda ovšem čtu knížky ve formách deníků. A právě tato kniha je přepis původního deníku Anny Frankové. Nutno podotknout, že se jedná o skutečný deník, i když existují lidé, kteří věří, že je to podvrh.
Když jsem začínala knížku číst, připadalo mi, že to zvládají velmi dobře. Měli dostatek jídla, oblečení, a i když Anna se sestrou nechodila do školy, měli možnost si potají a skrz cizí jméno udělat pár kurzů jak angličtiny, tak latiny i francouzštiny. Na Vánoce dostávaly knížky, které si přály i oblečení.
Ovšem Anna nám pak skrz deník začíná vyprávět její každodenní hádky s druhou rodinou, jak se během těch měsíců všichni začínají nespravedlivě dělit o jídlo a stávají se z nich sobci. Nejenže se Anna odcizuje od své matky, ale začíná se uzavírat sama do sebe a své pocity zapisovat právě do deníku.
Později nám popisuje, jak každou noc, když zalehá do postele slyší nad domem letadla, a občas i vybuchnutí bomby, jak všichni postupně začínají trpět hladem, protože nemají nikoho, kdo by jim dodal jídlo, a také jak se do firmy vloupávají zloději a celá rodina se krčí v malém bytě strachy bez sebe, aby je neobjevili.
Anna byla velmi zvláštní dívka. Čekala jsem, že se bude chovat podle pravidel, nebude odmlouvat a poslouchat na slovo. Spletla jsem se. Anna měla na všechno svůj názor, za což byla často hubována, a byla podle všech velmi drzá.
Často rozhovor začínala svými netaktními poznámkami o válce, načež se vždy strhla hádka mezi dospělými o politice a jiných tématech. Matka ji vždy hubovala za všechno co udělala špatně, a Anna si tak svou oporu hledala v otci. Neměla nejjednodušší dětství, protože její sestra byla v očích matky vždy ta lepší, jak sama Anna tvrdila v deníku.
Měla však své sny, cíle … naděje.
Celkové hodnocení
Celkově ve mě knížka zanechala dobrý dojem, i když jsem se během čtení dobře vůbec necítila. Některé pasáže byly hodně depresivní, i přestože si Anna snažila zachovat chladnou hlavu a myslet pozitivně. A při každé zmínce, kdy Anna pomyslela na budoucnost, jaké to bude až skončí válka, ve mě hrklo. Číst naděje dívky, jejíž osud znáte, bylo to nejtěžší.