A review by bill369
Tudy chodil K. by Radoslav Nenadál

funny informative reflective medium-paced

• Plot- or character-driven? A mix
• Strong character development? Yes
• Loveable characters? Yes
• Diverse cast of characters? Yes
• Flaws of characters a main focus? N/A

4.75

 Praha 80. let očima americké studentky vypracovávající monografii na Kafku.

Kafka za předešlého režimu nepatřil mezi schválené autory. Sice nebyl zakázán, ale ani povolen, takže byl vlastně zakázán (viz Ukázka 2). Získávání informací pro slečnu Buchananovou tedy nebylo vůbec snadné, poněvaďž nikdo si nechtěl udělat pomyslný vroubek. A i když Kafku ne všichni znali a četli, valná většina znala a používala pojem kafkárna, pro kterou se jí však nepodařilo nalézt jednotnou definici, jež ani dnes nenalezneme v oficiální jazykové příručce AV ČR. Avšak kafkárnu bylo možné, a často stále je, pozorovat v běžném životě. Za dob režimu by to například mohlo být, jestli tento pojem chápu správně, že i přes skvělé akademické výsledky jste nebyli přijati na gymnázium pro politickou nekorektnost Vašich rodičů. Což je absurdní, protože Vaši rodiče nemají co dělat s Vašim vzděláním, ale vlastně to dává smysl. A právě tyhle banální situace, které vlastně dávaly smysl, čímž byly mnohokrát až komické, byly na každém rohu. To jsem ale trochu odbočil. Kniha se sice vyznačuje četnými kafkárnami, ale není jen o nic. Máme zde náhled do českého literárního prostředí 80. let a také romantickou linku.

Mně se kniha moc líbila. Je škoda, že si jí v době vydání nevšimlo více lidí, a tak upadla do zapomnění. Je vtipná, sarkastická a zároveň edukativní a plná zamyšleníhodných myšlenek. Každá postava byla jedinečná a všechno do sebe zapadalo. Opravdu obdivuji jakým poutavým a barvitým způsobem autor vykresluje tehdejší poměry a společnost. A i když mě kniha moc bavila a, troufám si říct, že jakž takž chápu důležitost každé kapitoly, tak nejsem fanouškem 9. kapitoly, která se táhla a nudila mě. Myslím, že kdyby byla kratší, knize by to prospělo. 

Ukázka (str. 56):

 

„A abyste z toho měla taky něco pro svou monografii. — Tady se zrodila úzkost, strach před neznámými silami, které si pohrávají s nožem určeným pro naše srdce, pocity, které Kafka skoro po třech stech letech sdílel s českým národem. A přitom byl sám německý Žid, vlastně jazykový příslušník našich utlačovatelů. Rozumíte? Tady se roku 1620 začaly budovat všechny ony tajemné instituce, kterými prochází Josef K. Rozumíš?“ Od té chvíle jí začal tykat.  „Tím je nám blízký. Pokud ho čteme, pokud se nám dostane do rukou. Nevíme, jestli si uvědomujeme, co všechno vyslovil za nás: hrůzy bdělého snu, věčný podvědomý strach, logiku postavenou na hlavu, pocit, že člověka vytlačují z účasti na dění, že nemůže být vůbec spolutvůrcem svého osudu. Ano, řekl bych tomu habsburská úzkost z habsburského nože, který nás stejně zasáhne a dvakrát se nám v hrudi obrátí. A co z té úzkosti plyne? Zahledění do sebe sama, snížená viditelnost, nebezpečně snížený strop našeho obzoru, perspektivy zúžené tím strachem a uzavřením do vlastní ulity. Člověk s hrůzou z pasti, již je sám sobě. Strach jako historická kategorie, chápeš? A ten sdílel Kafka a jeho rod s českým národem. Navíc přistupovala skutečnost, že tento pocit zesilovala příslušnost k ostrakizované rase, která po staletí nosila pod prahem vědomí slovo ,pogrom’. Nemysli si, že varianty tohoto ostrakismu neexistují dodnes. A nebudeš věřit, ale za protektorátu, říkali mi to naši, byli Češi, kteří udávali Židy, že nenosí hvězdu. (...)“

 

Ukázka 2 (str. 75):

 

„(...) Ono  by se to možná dalo říct taky tak, že co není dovoleno, je spíš automaticky zakázáno, ale co není zakázané, nemusí být automaticky dovolené, protože to, co není dovoleno, je vlastně zakázané. (...)“

 

Zkuste dát knize šanci. Najdete ji v knihovně, anebo na internetu kolem 70 Kč. Stojí za to.