Take a photo of a barcode or cover
lemonfairchild 's review for:
Mechanická princezna
by Cassandra Clare
Popravdě mi po dočtení téhle trilogie, konkrétně pak téhle finální knížky, maličko došla slova, takže se předem omlouvám, jestli nedokážu úplně perfektně popsat svoje pocity. Asi bych měla začít tím, že ač mi ze začátku na těch postavách (mimo Jema, toho jsem milovala prakticky hned) tolik nezáleželo, ke konci jsem si ke všem svou cestu našla. Zamilovala jsem si i Tessu s Willem, ale hodně velký vztah jsem měla k vedlejším postavám, kterým Cassandra dopřála tolik prostoru, že jako vedlejší postavy ani nepůsobily. Všichni tu byli skvělí, Londýnský institut byl skvělý a plně beru zpátky všechno, co jsem řekla u recenze Mechanického anděla.
Když jsem po Mechanické princezně sáhla, trošku jsem tušila, co očekávat. Věděla jsem, že to lidi láme a že nad tím koncem brečí. A trošku jsem si nalhávala, že to přece nebude můj případ. No, byl to můj případ. Běžně u knížek moc nebrečím, málokdy ve mně dokážou tenhle pocit vyvolat. Tady jsem to ale cítila a cítila jsem to hodně intenzivně.
Hm, přemýšlím, co k tomu ještě říct. Asi, že tahle série předčila moje očekávání? První díl mě tolik nenadchnul, tak jsem ani nedoufala, že bych si ty zbylé dva mohla tak užít. Byla a je to fakt silná trilogie, kvůli které jsem si hned objednala i zbytek knížek z tohohle světa, které mi od Cassandry v knihovně ještě scházely. Takže teď mám všechny a můžu se plně ponořit do dalších příběhů o lovcích stínů a nemůžu se dočkat!
Za mě nejlepší postava je nepochybně Jem. Ale kdyby ne on, tak asi Gideon? Z nějakého důvodu mi hodně přirostl k srdci, ráda jsem měla i Gabriela. Holt mě to k Lightwoodům asi táhne, to není žádný tajemství.
Smekám, Cassandro! Bylo to fenomenální.
Když jsem po Mechanické princezně sáhla, trošku jsem tušila, co očekávat. Věděla jsem, že to lidi láme a že nad tím koncem brečí. A trošku jsem si nalhávala, že to přece nebude můj případ. No, byl to můj případ. Běžně u knížek moc nebrečím, málokdy ve mně dokážou tenhle pocit vyvolat. Tady jsem to ale cítila a cítila jsem to hodně intenzivně.
Spoiler
Už od začátku jsem věděla, že to s Jemem nemůže dopadnout pozitivně. Všechno tomu napovídalo, co si budeme namlouvat. Myslela jsem, že prostě umře. Že tomu tak ale nebude, mi došlo okamžitě, co si pro něj přišli Mlčenlivý bratři. Logicky by jeho smrt byla popsaná víc než v jednom řádku, takže v ten okamžik jsem to neprožívala vůbec. Co jsem ale prožívalo, bylo jeho loučení s Tessou a Willem. To bylo tak skutečný, tak lidský a tak neskutečně nádherně napsaný. Přišlo mi, jak kdybych truchlila nad skutečnými lidmi. A přitom... to jsou jenom postavy, že jo. A ten epilog? Bez komentáře, tam na mě akorát dolehlo, kolik toho Tessa ztratila a kolik bolesti protrpěla. No byla to třešnička na dortu plného utrpení a bolesti.Hm, přemýšlím, co k tomu ještě říct. Asi, že tahle série předčila moje očekávání? První díl mě tolik nenadchnul, tak jsem ani nedoufala, že bych si ty zbylé dva mohla tak užít. Byla a je to fakt silná trilogie, kvůli které jsem si hned objednala i zbytek knížek z tohohle světa, které mi od Cassandry v knihovně ještě scházely. Takže teď mám všechny a můžu se plně ponořit do dalších příběhů o lovcích stínů a nemůžu se dočkat!
Za mě nejlepší postava je nepochybně Jem. Ale kdyby ne on, tak asi Gideon? Z nějakého důvodu mi hodně přirostl k srdci, ráda jsem měla i Gabriela. Holt mě to k Lightwoodům asi táhne, to není žádný tajemství.
Smekám, Cassandro! Bylo to fenomenální.