Take a photo of a barcode or cover
michaela_koncel 's review for:
Až se znovu potkáme
by Rebecca Yarros
Izzy a Nate se potkávají na palubě letadla, ona míří na vysokou a on na základní vojenský výcvik.
Oba jsou krásní a mladí a na první pohled je to k sobě táhne a navíc si dobře rozumí. Při jejich letu dojde k nehodě a jejich letadlo se zřítí do reky Missouri. Jen zázrakem přežijí všichni cestující.
V nemocnici se jejich cesty rozejdou, ale po pár letech je osud zase svede dohromady při náhodném setkání v baru. Při druhém setkání už není pochyb, že je mezi nimi vzájemná přitažlivost. Pak přichází opakující se shledání a loučení v rozmezí měsíců i let než se to celé tak trochu pokazí. Pak přijde opravdu nečekané setkání v současnosti ve válkou zmítaném Afghanistánu, kde bude mít Nate na starost Izzyinu bezpečnost….
Tohle je příběh o osudové lásce, které nepřejí okolnosti ani čas. Je to příběh o tom, že není snadné zapomenout na lásku svého života. Je to příběh, kde nesobeckost jednoho zlomí srdce tomu druhému. A v neposlední řadě je to příběh o tom, že když děláme něco s ohledem na druhého, nemusí to být vždy správně…
Musím přiznat, že tahle kniha je jedna z nejslabších, nevím zda za to můžou určité části příběhu, které jsou hůře uvěřitelné... opravdu nevím. Nicméně, Rebecca je za mě stálo top spisovatelka. Kniha byla velice čtivá, začátek odstartuje celkem prudce leteckou nehodou - možná to byl ten kámen úrazu, ač bylo opravdu super, že všichni přežili, tak to bylo těžko uvěřitelné... Kapitoly se střídají z pohledu obou hlavních hrdinů, což vám dává možnost nahlédnou jim oběma do hlavy. Střídají se také časové úseky od roku 2011 do roku 2021. Bylo fajn sledovat vývoj našich dvou hlavních hrdinů od jejich mladých let vlastně až po dospělost.
To, že považuji knihu za slabší, ale neznamená, že se mi nelíbila. Byla krásná. Mám ráda autorčin styl i její vazbu na vojenské prostředí. Maličkou výtku mám k překladu. Jsem zvyklá z předchozích knih, že vojenská technika- respektive vrtulníky byly pojmenovávaný tak jak se skutečně nazývají – pokaždé když jsem tu přečetla slova – černý jestřáb – vždy jsme v duchu dodala – sestřelen.
Knihu hodnotím 4 hvězdičkami a určitě doporučuji. Jen upozorňuji, že je to maličko slabší než její předchozí knihy, nicméně na čtivosti to tomu neubírá. Já mám Rebeccu stále na pomyslném knižním piedestalu.
Oba jsou krásní a mladí a na první pohled je to k sobě táhne a navíc si dobře rozumí. Při jejich letu dojde k nehodě a jejich letadlo se zřítí do reky Missouri. Jen zázrakem přežijí všichni cestující.
V nemocnici se jejich cesty rozejdou, ale po pár letech je osud zase svede dohromady při náhodném setkání v baru. Při druhém setkání už není pochyb, že je mezi nimi vzájemná přitažlivost. Pak přichází opakující se shledání a loučení v rozmezí měsíců i let než se to celé tak trochu pokazí. Pak přijde opravdu nečekané setkání v současnosti ve válkou zmítaném Afghanistánu, kde bude mít Nate na starost Izzyinu bezpečnost….
Tohle je příběh o osudové lásce, které nepřejí okolnosti ani čas. Je to příběh o tom, že není snadné zapomenout na lásku svého života. Je to příběh, kde nesobeckost jednoho zlomí srdce tomu druhému. A v neposlední řadě je to příběh o tom, že když děláme něco s ohledem na druhého, nemusí to být vždy správně…
Musím přiznat, že tahle kniha je jedna z nejslabších, nevím zda za to můžou určité části příběhu, které jsou hůře uvěřitelné... opravdu nevím. Nicméně, Rebecca je za mě stálo top spisovatelka. Kniha byla velice čtivá, začátek odstartuje celkem prudce leteckou nehodou - možná to byl ten kámen úrazu, ač bylo opravdu super, že všichni přežili, tak to bylo těžko uvěřitelné... Kapitoly se střídají z pohledu obou hlavních hrdinů, což vám dává možnost nahlédnou jim oběma do hlavy. Střídají se také časové úseky od roku 2011 do roku 2021. Bylo fajn sledovat vývoj našich dvou hlavních hrdinů od jejich mladých let vlastně až po dospělost.
To, že považuji knihu za slabší, ale neznamená, že se mi nelíbila. Byla krásná. Mám ráda autorčin styl i její vazbu na vojenské prostředí. Maličkou výtku mám k překladu. Jsem zvyklá z předchozích knih, že vojenská technika- respektive vrtulníky byly pojmenovávaný tak jak se skutečně nazývají – pokaždé když jsem tu přečetla slova – černý jestřáb – vždy jsme v duchu dodala – sestřelen.
Knihu hodnotím 4 hvězdičkami a určitě doporučuji. Jen upozorňuji, že je to maličko slabší než její předchozí knihy, nicméně na čtivosti to tomu neubírá. Já mám Rebeccu stále na pomyslném knižním piedestalu.