Take a photo of a barcode or cover
emasvingerova 's review for:
The Sweetness at the Bottom of the Pie
by Alan Bradley
Celá knížka mi přišla dost zdlouhavá. Spoustu věcí jsme se mohli dozvědět bez těch řečí okolo. Já si třeba už od čtvrtiny knihy myslela jednu věc, která se nakonec ukázala na světlo až na konci. Docela mrzuté, nemyslíte?
Tento detektivní příběh odehrávající se v roce 1950 s hlavní hrdinkou Flavií de Luce, která má dvě protivné starší sestry, otce filatelistu, matku nepoznanou a obklopuje ji podivný zahradník s kuchařkou, mě na některých místech nudil k smrti, ale někdy mě zas bavilo pozorovat hrdinku jak se pídí po tajemství. Flavii jsem si oblíbila- ne proto, že bych taky tak moc milovala chemii, ale proto, že neváhala využít rovnátka napevno jako paklíč (takže si je strhla), a spoustu dalších věcí.
Detektivky jsem si poslední dobou dost oblíbila, protože mě baví sama si říkat, kdo mohl koho zabít a tak...
Jedenáctiletá Flavie má podivnou rodinu- otec je vášnivý filatelista a pro své známky by obětoval i vlastní dcery, se svými dvěma staršími sestrami, Ophelií a Daphne svádí věčný boj, a celý život v Jelením mlází je plný zamčených dveří. Flaviinou vášní je chemie a především jedy. Nesnáší pudinkový koláč hospodyně paní Mullettové, a rozumí si s podivínem Doggerem, který dělá zahradníka.
Jednoho dne najdou de Luceovi přede dveřmi mrtvou slučku se známkou v zobáku. Tím se odstartuje celý mechanismus událostí, přes tajemnou vraždu v okurkovém záhonu, po tu divnou černou známku, jenž měla jistě velkou cenu. Flaviin otec je posléze obviněn a zavřen do vězení za vraždu muže, který před smrtí Flavii vydechl do tváře "Vale".
Jedenáctiletá dívenka si začne shromažďovat vlastní důkazy a informace, chce očistit otce od oprátky. Čas se krátí, a inspektor Hewitt pátrá také po svém- a tudíž se na konci sejde mnoho důkazů, které se nakonec spojí v mnoho dalších věcí, které očistí Flaviina otce. Konec je pro mnohé i docela zajímavý a napínavý- a Flavie nakonec dosáhne svého a dokonce vyřeší i víc, než jen jednu vraždu.
Mezi moje oblíbené postavy patřila určitě Flavie. Na to, že je jí jedenáct let má až moc vysoké IQ, ale budiž :D Její dvě sestry nestály za nic, a zdálo se mi, že tatínek si to vysvobození ani nezasloužil.
Ovšem zahradník Dogger- ten byl moc fajn! Naprosto jsem mu věřila a naštěstí nebyl vrahem. A na konci se skvěle ukázal :) Paní Mullettová byla typickým příkladem obyčejné upovídané buclaté hospodyně, a mrtvá matka Harriett pořád žila a byla přítomná v životech rodiny. Stejně jako mnoho dalších drobností, důležitých pro život této rodiny.
Inspektor Hewitt, seržanti, Pemberton, Bonebepenny- to všechno a další lidé jsou postavy tohoto příběhu.
Kniha není asi tak úplně knihou, která by vás uchvátila, ale jako pořádná detektivka obstála. Zápletka byla dobře promyšlená, postav a podezřelých se taky našlo dost. Zajímavosti z chemie a chemické vzorce mi knihu trochu kazily, ale tak co, napsané to je dobře. Dávám tři a půl hvězdičky- za detektivku, postavy a příběh samotný.
Tento detektivní příběh odehrávající se v roce 1950 s hlavní hrdinkou Flavií de Luce, která má dvě protivné starší sestry, otce filatelistu, matku nepoznanou a obklopuje ji podivný zahradník s kuchařkou, mě na některých místech nudil k smrti, ale někdy mě zas bavilo pozorovat hrdinku jak se pídí po tajemství. Flavii jsem si oblíbila- ne proto, že bych taky tak moc milovala chemii, ale proto, že neváhala využít rovnátka napevno jako paklíč (takže si je strhla), a spoustu dalších věcí.
Detektivky jsem si poslední dobou dost oblíbila, protože mě baví sama si říkat, kdo mohl koho zabít a tak...
Jedenáctiletá Flavie má podivnou rodinu- otec je vášnivý filatelista a pro své známky by obětoval i vlastní dcery, se svými dvěma staršími sestrami, Ophelií a Daphne svádí věčný boj, a celý život v Jelením mlází je plný zamčených dveří. Flaviinou vášní je chemie a především jedy. Nesnáší pudinkový koláč hospodyně paní Mullettové, a rozumí si s podivínem Doggerem, který dělá zahradníka.
Jednoho dne najdou de Luceovi přede dveřmi mrtvou slučku se známkou v zobáku. Tím se odstartuje celý mechanismus událostí, přes tajemnou vraždu v okurkovém záhonu, po tu divnou černou známku, jenž měla jistě velkou cenu. Flaviin otec je posléze obviněn a zavřen do vězení za vraždu muže, který před smrtí Flavii vydechl do tváře "Vale".
Jedenáctiletá dívenka si začne shromažďovat vlastní důkazy a informace, chce očistit otce od oprátky. Čas se krátí, a inspektor Hewitt pátrá také po svém- a tudíž se na konci sejde mnoho důkazů, které se nakonec spojí v mnoho dalších věcí, které očistí Flaviina otce. Konec je pro mnohé i docela zajímavý a napínavý- a Flavie nakonec dosáhne svého a dokonce vyřeší i víc, než jen jednu vraždu.
Mezi moje oblíbené postavy patřila určitě Flavie. Na to, že je jí jedenáct let má až moc vysoké IQ, ale budiž :D Její dvě sestry nestály za nic, a zdálo se mi, že tatínek si to vysvobození ani nezasloužil.
Ovšem zahradník Dogger- ten byl moc fajn! Naprosto jsem mu věřila a naštěstí nebyl vrahem. A na konci se skvěle ukázal :) Paní Mullettová byla typickým příkladem obyčejné upovídané buclaté hospodyně, a mrtvá matka Harriett pořád žila a byla přítomná v životech rodiny. Stejně jako mnoho dalších drobností, důležitých pro život této rodiny.
Inspektor Hewitt, seržanti, Pemberton, Bonebepenny- to všechno a další lidé jsou postavy tohoto příběhu.
Kniha není asi tak úplně knihou, která by vás uchvátila, ale jako pořádná detektivka obstála. Zápletka byla dobře promyšlená, postav a podezřelých se taky našlo dost. Zajímavosti z chemie a chemické vzorce mi knihu trochu kazily, ale tak co, napsané to je dobře. Dávám tři a půl hvězdičky- za detektivku, postavy a příběh samotný.