Take a photo of a barcode or cover
luciearan 's review for:
Literární spolek Laury Sněžné
by Vladimír Piskoř, Pasi Ilmari Jääskeläinen
Mám ráda finskou literaturu, obzvláště pokud se jedná o tzv. suomikumma – „finské podivno“. Je úžasné, jak se v jediné knize mísí několik literárních směrů a přitom se vzájemně dokonale propojují.
Ale tahle kniha mě zastihla naprosto nepřipravenou, vytrhla mě z reality, do níž mě, po jejím dočtení, zase nemilosrdně vhodila zpět. Plnou pocitů a myšlenek.
V první chvíli jsem po ní sáhla proto, že mě zaujala její obálka a nemenší měrou i anotace. Ani zdaleka jsem však nečekala to, co následovalo. Kniha vás od samého začátku dokáže průběžně vyvádět z míry a zajetých kolejí a zároveň s nemenší měrou ukolébávat na vlnách příjemně plynoucího děje. Rozhodně však není čtením pro každého.
Asi jedinou věcí, kterou mohu vytknout, jsou jména postav přeložená do češtiny. Je mi jasné, proč tomu tak je, ale za sebe musím přiznat, že jsem s tímto faktem tvrdě bojovala možná víc jak do poloviny knihy a silně mě to vytrhovalo z děje. Proto ubírám onu jednu hvězdičku.
Ale tahle kniha mě zastihla naprosto nepřipravenou, vytrhla mě z reality, do níž mě, po jejím dočtení, zase nemilosrdně vhodila zpět. Plnou pocitů a myšlenek.
V první chvíli jsem po ní sáhla proto, že mě zaujala její obálka a nemenší měrou i anotace. Ani zdaleka jsem však nečekala to, co následovalo. Kniha vás od samého začátku dokáže průběžně vyvádět z míry a zajetých kolejí a zároveň s nemenší měrou ukolébávat na vlnách příjemně plynoucího děje. Rozhodně však není čtením pro každého.
Asi jedinou věcí, kterou mohu vytknout, jsou jména postav přeložená do češtiny. Je mi jasné, proč tomu tak je, ale za sebe musím přiznat, že jsem s tímto faktem tvrdě bojovala možná víc jak do poloviny knihy a silně mě to vytrhovalo z děje. Proto ubírám onu jednu hvězdičku.