Take a photo of a barcode or cover
booksfornikol 's review for:
Four: A Divergent Story Collection
by Veronica Roth
• I když Four nikdy nebyl moje oblíbená postava, tak jsem si čtení této knihy užila a přiblížila jsem se díky ní více k jeho charakteru. Samozřejmě jsem věděla, co Marcus prováděl svému synu, ale až teď jsem mohla vidět, jaký skutečně byl tyran. Opravdu mi bylo Four líto a měla jsem už i slzy na krajíčku jen po pár stránkách.
• I když tato knížečka byla krátká, jelikož obsahovala jen pár povídek ze života Four, i tak přidala do série „Divergence“ něco víc. Přesto si však myslím, že kniha nebyla až tak dobře propracovaná. Nemyslím jen tuto, ale i celou „Divergenci“. Svět se mi zdál udělaný tak ploše a jednotvárně, stejné byly i postavy a autorčino psaní.
• Některé postavy se mi zdály až moc podobné a daly se těžko rozeznat jedna od druhé. Samozřejmě hlavní přiklad by byla kniha „Alliagent“. Už si nepamatuji, jak to bylo v prvních dvou knihách, ale právě v poslední bylo napsané, že Four má zlozvyk se kousat do tváře, když je nervózní. To by mohl být jeden jeho charakteristický znak, jenže po pár stránkách to samé dělala i Tris a nakonec i všechny ostatní postavy. Stejně to bylo i v knize „Four“.
• Kniha je napsaná opravdu jednoduchým stylem. Na jednu stranu si myslím, že tento styl knize prospívá, jelikož se příběh zdá být akční a uprostřed dění. Aspoň tak jsem se cítila já. Bohužel nejsem spokojená s barvou jazyka a volbou slov. Přídavná jména se dokola opakují, autorka skoro vůbec nepoužívá synonyma, a proto čtenářský zážitek nebyl ničím obohacen. Na jednu stranu jsem za to byla ráda, protože takhle se da skvěle naučit pár anglických slovíček, ale nedokážu si představit, jaké to muselo být pro ty čtenáře, kteří jsou rodilí mluvčí.
• Přesto že mám výtky k autorčinu psaní, tak jsem si celou její sérii opravdu užila. Dokonce i její třetí a poslední díl se mi moc líbil, i když se zdá, že ostatní z něho nebyli tak nadšení.
• Je to takové oddechové čtení. Když jsem měla náročný den ve škole nebo v práci, tak jsem se vždy těšila, že se budu moct pustit do čtení, protože je to tak jednoduché. Ale nemyslím si, že bych se někdy pustila do re-readingu. Kdyby autorka napsala knihy ze světa „Divergence“, které by se však točily kolem života v jiných frakcí, tak bych měla určitě zájem, ale znovu tuto sérii číst nebudu. Jsem však zvědavá na její novou tvorbu, kterou už dávno publikovala.
• I když tato knížečka byla krátká, jelikož obsahovala jen pár povídek ze života Four, i tak přidala do série „Divergence“ něco víc. Přesto si však myslím, že kniha nebyla až tak dobře propracovaná. Nemyslím jen tuto, ale i celou „Divergenci“. Svět se mi zdál udělaný tak ploše a jednotvárně, stejné byly i postavy a autorčino psaní.
• Některé postavy se mi zdály až moc podobné a daly se těžko rozeznat jedna od druhé. Samozřejmě hlavní přiklad by byla kniha „Alliagent“. Už si nepamatuji, jak to bylo v prvních dvou knihách, ale právě v poslední bylo napsané, že Four má zlozvyk se kousat do tváře, když je nervózní. To by mohl být jeden jeho charakteristický znak, jenže po pár stránkách to samé dělala i Tris a nakonec i všechny ostatní postavy. Stejně to bylo i v knize „Four“.
• Kniha je napsaná opravdu jednoduchým stylem. Na jednu stranu si myslím, že tento styl knize prospívá, jelikož se příběh zdá být akční a uprostřed dění. Aspoň tak jsem se cítila já. Bohužel nejsem spokojená s barvou jazyka a volbou slov. Přídavná jména se dokola opakují, autorka skoro vůbec nepoužívá synonyma, a proto čtenářský zážitek nebyl ničím obohacen. Na jednu stranu jsem za to byla ráda, protože takhle se da skvěle naučit pár anglických slovíček, ale nedokážu si představit, jaké to muselo být pro ty čtenáře, kteří jsou rodilí mluvčí.
• Přesto že mám výtky k autorčinu psaní, tak jsem si celou její sérii opravdu užila. Dokonce i její třetí a poslední díl se mi moc líbil, i když se zdá, že ostatní z něho nebyli tak nadšení.
• Je to takové oddechové čtení. Když jsem měla náročný den ve škole nebo v práci, tak jsem se vždy těšila, že se budu moct pustit do čtení, protože je to tak jednoduché. Ale nemyslím si, že bych se někdy pustila do re-readingu. Kdyby autorka napsala knihy ze světa „Divergence“, které by se však točily kolem života v jiných frakcí, tak bych měla určitě zájem, ale znovu tuto sérii číst nebudu. Jsem však zvědavá na její novou tvorbu, kterou už dávno publikovala.