Take a photo of a barcode or cover
kapitan_senor_lopez 's review for:
Aristotle and Dante Discover the Secrets of the Universe
by Benjamin Alire Sáenz
Is this the most beautiful book ever written? Nádherné krásy. Nádherné postavy a jazyk. Moc jsem potřebovala, aby mě po dalších dnech plných šílenství a chaosu čekalo něco tak krásného ke čtení. Dante je nejhezčí jméno pod sluncem.
Trošku mě mrzí, že jsem četla překlad, ale byla to náhodná rychlá myšlenka v knihovně. Musela jsem do oddělení pro děti a mládež do sekce 'čtení nejen pro chlapce.' Chápu, že děti možná potřebujou trochu pomoct a navést v tom, co by si mohly přečíst, ale na druhou stranu taky nechápu, jak dlouho budeme muset ještě všecko gendrovat na dívky a chlapce. Also 'čtení pro dívky' označujou prostě jen takhle ale čtení pro chlapce je nejen pro chlapce, ok. Kdo tyhle kategorie a zařazování rozhoduje? Vsadím se, že librarians jsou k tomu donucení kvůli některým rodičům, kteří by nepřenesli přes srdce, že knížky v knihovně pro děti nejsou gendrově rozdělené.
Překlad nebyl špatný, ale pokračování si objednám anglicky to enjoy the original.
Plné prorockých snů a vizí, trocha magického realismu, kdy z nebe nepadají žluté kvítky jako v Márquezovi, ale ptáčata.
Dante maluje takže je jasné, že je to pro všechny naprostý konec. Miluju tyhle soft, soft, artistic, oversensitive, pure postavy se srdcem dokořán (jak říká moje jógínka). Or is this feeling universal? Takový Kieren z In the Flesh. Jak může někdo nemilovat lidi co malujou?
O takových věcech, které tě nikdo nenaučí, třeba jak požádat o pomoc. O opatrné lásce, o soukromých válkách, vnitřním coming outu, který může být tisíckrát náročnější než ten vnější. Taky plné psychické i fyzické bolesti.
Že rodinné oslavy jsou příliš mnoho blízkých cizinců je nejpravdivější pravda.
Miluju výlety do noční pouště v třešňovém pick-upu s koukáním na hvězdy. Miluju, že to byli všichni čtyři rodičové, kteří museli Arimu vysvětlit Danteho i jeho pocity. Myslím, že se do tebe Dante zamiloval, myslím si, že ty ho taky miluješ, však jsi mu zachránil život, for fuck's sake.
Moc doporučuju poslouchat u toho Toma Odella, jestli se chcete úplně zbláznit ze všech těch pocitů.
Jsem zvědavá na filmovou adaptaci, ale bojím se všech těch věcí, které zmiňoval někdo na tumblru. Že z toho udělají příběh jenom o lásce, generic teenage romance, že osekají vývoj vztahu s rodiči a personal battles každé postavy, Ari's brother storyline, longlong journey to acceptance and so on. Doufám, že budeme mít víc takhle skvělých a nádherných lgbtq yal, tuny a tuny knih, až se v nich dočista utopíme for all the kids to read everywhere around the world, dokud všechny ty děti nedorostou a nevytvoří absolutely hate-free society ke všem lgbtq people. Taky doufám, že budeme mít bambiliony filmových, netflixových a seriálových adaptací, dokud se nám to nepřejí, dokud nebudou lgbtq people everywhere and anywhere, do té doby dokud to každický jeden člověk nepřijme jako něco naprosto přirozeného a normálního.
"Ptáci existujou, aby nás naučili něco o nebi."
"Vždycky jsem se vnitřně cítil strašně. Příčiny toho se mění."
"Sny jsou jako vzduch, co uniká přetlakem."
"Ta malba mi připomíná tebe. Láme mi to srdce."
"Pokud na tom záleží, tak na tom záleží."
"Nejsme to, co se od nás čeká."
Je to napsané takovým jednoduchým a přesto krásným jazykem, which cuts deep.
Příliš mnoho neuspořádaných pocitů, ale conclusion je, že doporučuju všem.
Trošku mě mrzí, že jsem četla překlad, ale byla to náhodná rychlá myšlenka v knihovně. Musela jsem do oddělení pro děti a mládež do sekce 'čtení nejen pro chlapce.' Chápu, že děti možná potřebujou trochu pomoct a navést v tom, co by si mohly přečíst, ale na druhou stranu taky nechápu, jak dlouho budeme muset ještě všecko gendrovat na dívky a chlapce. Also 'čtení pro dívky' označujou prostě jen takhle ale čtení pro chlapce je nejen pro chlapce, ok. Kdo tyhle kategorie a zařazování rozhoduje? Vsadím se, že librarians jsou k tomu donucení kvůli některým rodičům, kteří by nepřenesli přes srdce, že knížky v knihovně pro děti nejsou gendrově rozdělené.
Překlad nebyl špatný, ale pokračování si objednám anglicky to enjoy the original.
Plné prorockých snů a vizí, trocha magického realismu, kdy z nebe nepadají žluté kvítky jako v Márquezovi, ale ptáčata.
Dante maluje takže je jasné, že je to pro všechny naprostý konec. Miluju tyhle soft, soft, artistic, oversensitive, pure postavy se srdcem dokořán (jak říká moje jógínka). Or is this feeling universal? Takový Kieren z In the Flesh. Jak může někdo nemilovat lidi co malujou?
O takových věcech, které tě nikdo nenaučí, třeba jak požádat o pomoc. O opatrné lásce, o soukromých válkách, vnitřním coming outu, který může být tisíckrát náročnější než ten vnější. Taky plné psychické i fyzické bolesti.
Že rodinné oslavy jsou příliš mnoho blízkých cizinců je nejpravdivější pravda.
Miluju výlety do noční pouště v třešňovém pick-upu s koukáním na hvězdy. Miluju, že to byli všichni čtyři rodičové, kteří museli Arimu vysvětlit Danteho i jeho pocity. Myslím, že se do tebe Dante zamiloval, myslím si, že ty ho taky miluješ, však jsi mu zachránil život, for fuck's sake.
Moc doporučuju poslouchat u toho Toma Odella, jestli se chcete úplně zbláznit ze všech těch pocitů.
Jsem zvědavá na filmovou adaptaci, ale bojím se všech těch věcí, které zmiňoval někdo na tumblru. Že z toho udělají příběh jenom o lásce, generic teenage romance, že osekají vývoj vztahu s rodiči a personal battles každé postavy, Ari's brother storyline, longlong journey to acceptance and so on. Doufám, že budeme mít víc takhle skvělých a nádherných lgbtq yal, tuny a tuny knih, až se v nich dočista utopíme for all the kids to read everywhere around the world, dokud všechny ty děti nedorostou a nevytvoří absolutely hate-free society ke všem lgbtq people. Taky doufám, že budeme mít bambiliony filmových, netflixových a seriálových adaptací, dokud se nám to nepřejí, dokud nebudou lgbtq people everywhere and anywhere, do té doby dokud to každický jeden člověk nepřijme jako něco naprosto přirozeného a normálního.
"Ptáci existujou, aby nás naučili něco o nebi."
"Vždycky jsem se vnitřně cítil strašně. Příčiny toho se mění."
"Sny jsou jako vzduch, co uniká přetlakem."
"Ta malba mi připomíná tebe. Láme mi to srdce."
"Pokud na tom záleží, tak na tom záleží."
"Nejsme to, co se od nás čeká."
Je to napsané takovým jednoduchým a přesto krásným jazykem, which cuts deep.
Příliš mnoho neuspořádaných pocitů, ale conclusion je, že doporučuju všem.