A review by teri_dost
Můj brácha se jmenuje Jessica by John Boyne

5.0

Vůbec jsem nevěděla, co od téhle knihy čekat - je na ní neskutečná kritika, zvláště na název.
Ale pravda je, že už teď vím, že to bude jedna z nejlepších knih, které jsem letos četla a to i přes to, že není vůbec dokonalá a je tu nespočet věcí, které bych jí vytkla.
Příběh je vyprávěn z pohledu třináctiletého Sama, který obdivuje svého bratra Jasona, za matku má ministryni zahraničí a jeho táta ji dělá tajemníka. V životě moc nezapadá, ale má svého bratra, kterého obdivuje, a ten jim najednou oznámí, že se cítí být ženou.
Sam je perfektní vypravěč - je to v podstatě malý kluk, takže jeho reakce nemusí být ideální a líbí se mi, jak se autor celkově vypořádává s reakcemi okolí.
Prostředí politiky se může zdát zbytečné, ale podle mě tam sedí skvěle - někdy nepřijímáme určité věci kvůli tomu, že nám svět říká, že to není v pořádku a my nechceme vybočovat. A zrovna tohle mezi to patří.
K tomu názvu - myslím, že si kritiku nezaslouží. Po přečtení knihy zjistíte, že to vlastně dává smysl, ukazuje to, že pro okolí není vůbec lehké se s touhle změnou vyrovnat, a mimo jiné název přímo ukazuje, čemu se kniha věnuje.
Za mě tedy opravdu povedená kniha, která je překvapivě krátká a přesto se zdá, že je v ní vše, co má být.
Spoiler Tedy až na ten sluníčkový konec - trochu mě mrzí, že z kluka, který Sama jen šikanoval, se ve finále stal jeho nejlepší kamarád. Šikana je vážné téma a přesně tyhle happy endy z ní dělají menší problém, než jakým je, protože takové chování nic neomlouvá.