You need to sign in or sign up before continuing.
Take a photo of a barcode or cover
3.37 AVERAGE
3.37 AVERAGE
Clearly Andre never learned that paragraphs are 5-8 sentences long. The first and last sections went right over my head. The og manic pixie dream girl.
Decided to begin dabbling in surrealist literature
emotional
inspiring
mysterious
reflective
Plot or Character Driven:
Character
Strong character development:
N/A
Loveable characters:
Complicated
Diverse cast of characters:
No
Flaws of characters a main focus:
Yes
Nadja is so, so, so me. I'm extremely self-deluded and unstable as well. Love you girl xx
Nadja est probablement le livre le plus difficile que j’ai lu jusqu’à maintenant. J’ai trouvé les phrases longues et difficiles à suivre, j’ai parfois eu besoin de les relire 3-4 fois. J’ai aimé cette introduction (pour moi) au surréalisme. Il y a quelques phrases de ce roman que je retiens, que j’ai trouvé percutantes.
André Breton dans ce livre se fou de tout. Ça parait, et je pense que je suis capable de respecter un auteur qui n’écrit pas pour les autres.
En revanche, on dirait qu’on ne va pas dans les détails ici, et c’est difficile pour moi de me créer une image claire du récit. Mais j’imagine que c’est un peu ça le surréalisme, un rêve farfelu. Breton n'a pas aimé Nadja, il l’a seulement utilisé comme sujet.
Nadja c’est un peu l’histoire d’un homme qui projette ce qu’il veut sur une femme, non? Homme de son époque, ok, oui. Mais je suis un peu tanné de lire la même chose. Je vois un peu ce livre comme Breton qui a vu un objet de création dans Nadja. Mais il le sait. (misogyne un peu, homme de son époque, poète misogyne)
André Breton dans ce livre se fou de tout. Ça parait, et je pense que je suis capable de respecter un auteur qui n’écrit pas pour les autres.
En revanche, on dirait qu’on ne va pas dans les détails ici, et c’est difficile pour moi de me créer une image claire du récit. Mais j’imagine que c’est un peu ça le surréalisme, un rêve farfelu. Breton n'a pas aimé Nadja, il l’a seulement utilisé comme sujet.
Nadja c’est un peu l’histoire d’un homme qui projette ce qu’il veut sur une femme, non? Homme de son époque, ok, oui. Mais je suis un peu tanné de lire la même chose. Je vois un peu ce livre comme Breton qui a vu un objet de création dans Nadja. Mais il le sait. (misogyne un peu, homme de son époque, poète misogyne)
- "Nadja, because in Russian it's the beginning of the word hope, and because it's only the beginning."
- "I am the soul in limbo."
- "If you desired it, for you I would be nothing, or merely a footprint."
- "Beauty will be convulsive or will not be at all."
- "I am the soul in limbo."
- "If you desired it, for you I would be nothing, or merely a footprint."
- "Beauty will be convulsive or will not be at all."
- "Nadja, because in Russian it's the beginning of the word hope, and because it's only the beginning."
- "I am the soul in limbo."
- "If you desired it, for you I would be nothing, or merely a footprint."
- "Beauty will be convulsive or will not be at all."
- "I am the soul in limbo."
- "If you desired it, for you I would be nothing, or merely a footprint."
- "Beauty will be convulsive or will not be at all."
10
Bude to asi zvláště případ Nadji, vzhledem k jednomu ze dvou hlavních „antiliterárních“ imperativů, jimiž se tato kniha řídí; podobně jako má bohatý fotografický materiál za úkol vyloučit veškerou popisnost – odsouzenou jako neúčinnou v Manifestu surrealismu –, odráží zase tón sdělení tón lékařských záznamů, především neurologicko-psychiatrických, které mají tendenci zachovávat stopu všeho, co může vyplynout z prohlídky a vyslechnutí pacienta, a nezatěžovat se při podávání zprávy ani v nejmenším slohovou úpravou. Postupně si všimneme, že rozhodnutí vystříhat se jakékoli změny dokumentu převzatého „přímo ze života“ platí jak pro osobu Nadji, tak pro jiné postavy i pro mne samotného. Záměrná strohost takového způsobu psaní přispěla bezpochyby k obnovení zájmu o něj a posunula jeho úběžný bod za obvyklé hranice.
18
Nejsem přehnaným ctitelem Flauberta, když se však dovídám, že v Salambo, jak sám doznává, chtěl pouze „vyvolat dojem žluté barvy“ a v Paní Bovaryové „vytvořit něco, co by mělo barvu plísně v koutech, kde jsou sviňky“, a že všechno ostatní mu bylo docela jedno, takové záměry, vlastně mimoliterární, mi ho přibližují.
64
Řekla mi své jméno, jméno, které si vybrala: „Nadja, protože v ruštině tak začíná slovo naděje a protože je to jenom začátek.“
94
Je možné, že život potřebuje být rozluštěn jako kryptogram.
115
Nadja však byla chudá a v době, v níž žijeme, to stačí k odsouzení, jakmile se jen trochu vybočí ze stupidního zákoníku zdravého rozumu a dobrých mravů.
149
Krása bude KONVULSIVNÍ, nebo nebude.
Bude to asi zvláště případ Nadji, vzhledem k jednomu ze dvou hlavních „antiliterárních“ imperativů, jimiž se tato kniha řídí; podobně jako má bohatý fotografický materiál za úkol vyloučit veškerou popisnost – odsouzenou jako neúčinnou v Manifestu surrealismu –, odráží zase tón sdělení tón lékařských záznamů, především neurologicko-psychiatrických, které mají tendenci zachovávat stopu všeho, co může vyplynout z prohlídky a vyslechnutí pacienta, a nezatěžovat se při podávání zprávy ani v nejmenším slohovou úpravou. Postupně si všimneme, že rozhodnutí vystříhat se jakékoli změny dokumentu převzatého „přímo ze života“ platí jak pro osobu Nadji, tak pro jiné postavy i pro mne samotného. Záměrná strohost takového způsobu psaní přispěla bezpochyby k obnovení zájmu o něj a posunula jeho úběžný bod za obvyklé hranice.
18
Nejsem přehnaným ctitelem Flauberta, když se však dovídám, že v Salambo, jak sám doznává, chtěl pouze „vyvolat dojem žluté barvy“ a v Paní Bovaryové „vytvořit něco, co by mělo barvu plísně v koutech, kde jsou sviňky“, a že všechno ostatní mu bylo docela jedno, takové záměry, vlastně mimoliterární, mi ho přibližují.
64
Řekla mi své jméno, jméno, které si vybrala: „Nadja, protože v ruštině tak začíná slovo naděje a protože je to jenom začátek.“
94
Je možné, že život potřebuje být rozluštěn jako kryptogram.
115
Nadja však byla chudá a v době, v níž žijeme, to stačí k odsouzení, jakmile se jen trochu vybočí ze stupidního zákoníku zdravého rozumu a dobrých mravů.
149
Krása bude KONVULSIVNÍ, nebo nebude.
