Take a photo of a barcode or cover
3.99 AVERAGE
3.99 AVERAGE
dark
mysterious
tense
fast-paced
Plot or Character Driven:
A mix
Strong character development:
N/A
Loveable characters:
Yes
Diverse cast of characters:
N/A
Flaws of characters a main focus:
No
Lars Kepler understood the assignment!
I love this book series so damn much! This is Book #5 in the Joona Lina series, and I 100% recommend starting from Book #1, otherwise, you will miss key story points.
As per usual, I was hooked from the first chapter and couldn’t stop reading! Even though the book has an overwhelming number of pages, the short chapters make this book a breeze to read!
I really love the main characters of this series, especially Joona and Saga! I hope we see more of Saga in the next one! However, in this one we saw a familiar face as Erik Maria Bark is back! We got introduced to Erik during Book #1, The Hypnotist. I really loved that he was back in the story! I’m invested in these characters and will keep reading this series.
The story was a wild ride and the writing excellent! If you want a book that’s unpredictable, atmospheric, dark, compelling and twisted, this one is for you!! Highly recommend!
Thank you to Knopf Doubleday Publishing Group for providing me with an electronic ARC of this book via NetGalley. As usual, my reviews are my honest and unbiased opinions.
Uz na strane trinact dojde k hotovym apokalyptickym presunum kosmickych teles. 'Budoucnost obestírá temnota, planety se blíží ke svým nebezpečným konstelacím. Její osud se právě teď podobá žiletce vznášející se na vodní hladině.' .........PROSIM????
Tenhle dil je vsak specifickej tim, ze tam je tzv. Silna Zenska Hrdinka (komisařka Margot) - asi aby se to zduraznilo, tak je lesba - ale zaroven tehotna, aby se to zas zjemnilo, ptz aj lesby muzou mit deti a nejsou jen drsny – ale pozor, muzou bejt i drsny – ale ne jenom lesby, aj heterosexualni zeny muzou bejt drsny a chytry (takle si predstavuju myslenkovy pochod pri tvorbe postavy). Bohuzel Margot si pokazde, kdyz je zminena, jenom hladí břicho, kolébá se, někde žuchá do židlí, nemůže se dostat za volant apod., takže vše nakonec opět musi vyřešit ten debilni Joona. Dalsi hlavni postavou je Zatim Nenarozene Dite, pricemz jsme podrobne informovani o kazde jeho aktivite v deloze. Tento pribeh jsem cetla jako dejiny jednoho tehotenstvi, na pozadi cehoz se odehrava velmi priblbla detektivni zapletka (ta by zaslouzila vlastni rozbor, ale uz su unavena, jak kdybych byla tehotna).
Dale nechme mluvit knihu:
- Margot je šestatřicet let a své třetí těhotenství si zjevně užívá: tváře má červené jako růže a celá jen kvete.
- Po dlouhém náročném týdnu se konečně chystá domů. Každý den pracovala přesčas, i když ji kolegové dvakrát varovali, aby to nepřeháněla.
- Margot ucítí kručení v žaludku a ihned si položí dlaň na zaoblené břicho.
- Margot se nakloní k monitoru, kulatým břichem se dotkne stehen, neposlušný cop jí znovu přepadne dopředu.
- „Technici zřejmě nic nenajdou, takže musíme provést důkladnou analýzu obou klipů i vražd,“ odpoví Margot a ucítí, že se miminko v břiše pohnulo. „Co jsme to jen přehlédli, co se nám ten člověk snaží naznačit?“
- Žena spustí nohy na podlahu, zamumlá, že je čas pustit se do práce, pak si opře záda a funivě oddychuje.
- „Jo, chápu. Chcete tím říct, že Björn dělá, co může,“ souhlasí Margot a položí si ruku na břicho.
- S plnou pusou zavře sáček a podá ho uniformovanému kolegovi.
„Musím jíst za dva,“ prohlásí.
- Unaveným pohybem hlavy nadzvedne pásku a těžkými kroky se kolébá k Adamovi, který na ni čekal před brankou.
- „Mám závratě a potřebuju sedět,“ odporuje komisařka.
- Komisařka Margot Silvermanová bez zaklepání vrazí do místnosti a lékař sebou trhne. Žena jde nevzrušeně dál a s rukama sepnutýma na břiše se postaví přímo před něj.
- Policistka se zvedne a ucítí, že se děťátko v jejím břiše probudilo. Když se pohybuje, miminko usne, ale jakmile se posadí nebo si lehne, hned je vzhůru. Jednou rukou si obejme břicho a vykročí k Joonovi.
- Margot sedí s roztaženýma nohama, rukama si objímá břicho a dívá se na Joonu
-„Ty jsi těhotná, takže tě sotva můžeme nasadit do akce,“ prohlásí Adam.
„Vážně je to vidět?“ ucedí Margot a přežvykuje.
- Margot pohlédne na Adama, který na ni čeká v podzemním depu policejního prezidia. Přes mladíkův obvázaný hrudník se napíná vyboulené tričko. Žena se náhle zastaví — plod se tlačí nahoru.
- Margot ho dostihne, od rychlého běhu ji palčivě rozbolí pánevní kost
- Margot se vkolébá ...
- Margot zafuní a ztěžka si kecne na druhou židli k počítači přesně v okamžiku, kdy Adam rozklikne video. Pánev ji pálí jako čert, proto si opře záda, až se jí po vydutém břiše vyhrne košile.
- S rukou na velkém vydutém břichu pokračuje do ložnice
- Po marném přemýšlení odejde z bytu a odkolébá se ke svému autu. Nastartuje, jednou rukou svírá volant, druhou si hladí břicho, pak špičky prstů sklouzne o kousek níž a ucítí rychlé pohyby děťátka, slabé nárazy z jiného světa, z prvopočátku lidského bytí.
- Snaží se usadit co nejpohodlněji, ale volant ji tlačí do břicha.
- kolébá se k výtahům.
- Břicho ji tlačí, raději si úplně rozepne pásek.
- Zvětší záznam a Margot uvidí sebe samu, jak se obtížně souká z vozu, až se jí vyhrnou propínací šaty, na okamžik jí vykouknou i spodní kalhotky.
„Ajaj,“ zamumlá.
- ztěžka se zvedne ze židle
- žuchne na stejnou židli jako předtím
- Uvidí Margot, jak se s obtížemi souká ze svého auta a mávne na něj
- Žena se předkloní, až se její pupek dotkne stehen.
- Komisařka zmlkne, jako by jí došel dech. Ruka jí sjede k břichu. Napuchlý prst obemyká tenký snubní prstýnek.
- řekne jedovatě Margot a ztěžka žuchne na židli.
- Mezi prosklenými stěnami uvidí Margot, jak těžkými kroky prochází bezpečnostním vchodem.
- Dvojice kráčí šikmo přes Radniční park. Joona kulhá, Margot si oběma rukama objímá vystouplé břicho.
- „Nejdůležitější moment je natáčení obětí přes okno,“ pronese po chvíli Joona.
„Jak to myslíte? Já se nedokážu pohnout z místa,“ přizná Margot.
-„Milan je podivín, takže byste se vážně měla držet stranou,“ zopakuje Joona.
Zanechá těhotnou kolegyni na ulici
- „Margot? Pojďte dolů!“
Žena mrkne k zábradlí, zaváhá a pak se vleče ze schodů s rukou na ocelovém zábradlí.
- „A pije jí krev přímo ze žíly… Tina na podlaze pomalu vykrvácí… Bože na nebi…“
V Margotině děloze se prudce pohne plod, komisařka se zakloní a na okamžik zavře oči.
- Vyšetřovatelé nasednou do pohodlného lincolnu. Margot si posune sedadlo co nejvíc dozadu, aby za volant nacpala své objemné břicho, ačkoli sotva dosáhne nohama na pedály.
- Margot se od počátku těhotenství operativních akcí přirozeně neúčastní, ale vzhledem k tomu, že Pasi Jokala nemá telefon, považuje jeho návštěvu za rozšířenou kancelářskou práci.
- vyškrábe se z auta
- Kráčí dál, pouzdro se otřásá. Od té doby, co jí narostlo břicho, nosí zbraň příliš vysoko.
- S rukou na břiše projde dalšími dveřmi.
- Pomalu se vykodrcají na úzkou klikatou lesní cestu. Dítě v děloze se pohne a Margot se narovná.
- Margot se udělá nevolno. Položí si ruce na břicho a jde za ním.
- „Jdu dovnitř,“ prohlásí vyšetřovatelka a kolébá se po štěrku k vilce.
- Jde pomalu, přidržuje se zábradlí a pak se zastaví s rukou na břiše. Vyvleče se na ulici a zamíří rovnou k němu. Špičku nosu má bílou, čelo se jí leskne potem.
- Druhého dne brzy ráno vstoupí Joona do své bývalé kanceláře a za psacím stolem uvidí Margot v tričku s nápisem Guys with trucks are not lesbians. Tlustý cop se jí skoro rozpletl, pod očima má temné kruhy, vrásky kolem úst se prohloubily.
-„Nebudeš už brzo rodit?“ zeptá se jedovatě Benny.
„Budu, ale až vyřeším tenhle případ,“ utne ho suše Margot a pak shrne situaci.
- Do kostela vstoupí Margot, v rukou vleče dvě těžké tašky. Žuchne do lavice vedle Joony. Břicho jí narostlo tak, že ho sotva vměstná za poličku na zpěvník.
- opře si záda a ztěžka dýchá.
- obtížně se souká z lavice
- Jakmile vstane, křížem jí projede tupá bolest. Okamžitě jí dojde, co to znamená, ale dál se kolébá k dokořán otevřenému vchodu.
„Porodím, až tenhle případ vyřeším,“ sdělí policistovi ve dveřích.
- „Prošli jsme sakumprásk všechny registry,“ odvětí Margot a sykne bolestí, když se dostaví další kontrakce. „Žádnou jinou nemovitost manželé nevlastní, žádnou chatu, nic.“
- Když se vrátí do bleděmodré ložnice, uvidí na schodech do prvního patra Rogera Storma. Obličej se mu leskne potem a třeští na ni šokované oči. Margot sykne a mačká si kříž, aby potlačila nejhorší bolest.
- Obličej má začouzený, šaty na něm hoří. Ihned se k němu rozběhnou policisté a záchranáři s hasicími přístroji a dekami. Margot Silvermanová o krok ustoupí z nesnesitelného žáru a vzápětí ji přepadne svíravá bolest. Cítí, že jí praskla voda a stéká jí po stehnech.
- Komisařka Margot Silvermanová přechází po tmavých dubových parketách sem a tam s dceruškou u prsu.
- Margot zmlkne, opatrně zvedne miminko k rameni a hladí ho po zádíčkách, dokud si neodříhne.
Tenhle dil je vsak specifickej tim, ze tam je tzv. Silna Zenska Hrdinka (komisařka Margot) - asi aby se to zduraznilo, tak je lesba - ale zaroven tehotna, aby se to zas zjemnilo, ptz aj lesby muzou mit deti a nejsou jen drsny – ale pozor, muzou bejt i drsny – ale ne jenom lesby, aj heterosexualni zeny muzou bejt drsny a chytry (takle si predstavuju myslenkovy pochod pri tvorbe postavy). Bohuzel Margot si pokazde, kdyz je zminena, jenom hladí břicho, kolébá se, někde žuchá do židlí, nemůže se dostat za volant apod., takže vše nakonec opět musi vyřešit ten debilni Joona. Dalsi hlavni postavou je Zatim Nenarozene Dite, pricemz jsme podrobne informovani o kazde jeho aktivite v deloze. Tento pribeh jsem cetla jako dejiny jednoho tehotenstvi, na pozadi cehoz se odehrava velmi priblbla detektivni zapletka (ta by zaslouzila vlastni rozbor, ale uz su unavena, jak kdybych byla tehotna).
Dale nechme mluvit knihu:
- Margot je šestatřicet let a své třetí těhotenství si zjevně užívá: tváře má červené jako růže a celá jen kvete.
- Po dlouhém náročném týdnu se konečně chystá domů. Každý den pracovala přesčas, i když ji kolegové dvakrát varovali, aby to nepřeháněla.
- Margot ucítí kručení v žaludku a ihned si položí dlaň na zaoblené břicho.
- Margot se nakloní k monitoru, kulatým břichem se dotkne stehen, neposlušný cop jí znovu přepadne dopředu.
- „Technici zřejmě nic nenajdou, takže musíme provést důkladnou analýzu obou klipů i vražd,“ odpoví Margot a ucítí, že se miminko v břiše pohnulo. „Co jsme to jen přehlédli, co se nám ten člověk snaží naznačit?“
- Žena spustí nohy na podlahu, zamumlá, že je čas pustit se do práce, pak si opře záda a funivě oddychuje.
- „Jo, chápu. Chcete tím říct, že Björn dělá, co může,“ souhlasí Margot a položí si ruku na břicho.
- S plnou pusou zavře sáček a podá ho uniformovanému kolegovi.
„Musím jíst za dva,“ prohlásí.
- Unaveným pohybem hlavy nadzvedne pásku a těžkými kroky se kolébá k Adamovi, který na ni čekal před brankou.
- „Mám závratě a potřebuju sedět,“ odporuje komisařka.
- Komisařka Margot Silvermanová bez zaklepání vrazí do místnosti a lékař sebou trhne. Žena jde nevzrušeně dál a s rukama sepnutýma na břiše se postaví přímo před něj.
- Policistka se zvedne a ucítí, že se děťátko v jejím břiše probudilo. Když se pohybuje, miminko usne, ale jakmile se posadí nebo si lehne, hned je vzhůru. Jednou rukou si obejme břicho a vykročí k Joonovi.
- Margot sedí s roztaženýma nohama, rukama si objímá břicho a dívá se na Joonu
-„Ty jsi těhotná, takže tě sotva můžeme nasadit do akce,“ prohlásí Adam.
„Vážně je to vidět?“ ucedí Margot a přežvykuje.
- Margot pohlédne na Adama, který na ni čeká v podzemním depu policejního prezidia. Přes mladíkův obvázaný hrudník se napíná vyboulené tričko. Žena se náhle zastaví — plod se tlačí nahoru.
- Margot ho dostihne, od rychlého běhu ji palčivě rozbolí pánevní kost
- Margot se vkolébá ...
- Margot zafuní a ztěžka si kecne na druhou židli k počítači přesně v okamžiku, kdy Adam rozklikne video. Pánev ji pálí jako čert, proto si opře záda, až se jí po vydutém břiše vyhrne košile.
- S rukou na velkém vydutém břichu pokračuje do ložnice
- Po marném přemýšlení odejde z bytu a odkolébá se ke svému autu. Nastartuje, jednou rukou svírá volant, druhou si hladí břicho, pak špičky prstů sklouzne o kousek níž a ucítí rychlé pohyby děťátka, slabé nárazy z jiného světa, z prvopočátku lidského bytí.
- Snaží se usadit co nejpohodlněji, ale volant ji tlačí do břicha.
- kolébá se k výtahům.
- Břicho ji tlačí, raději si úplně rozepne pásek.
- Zvětší záznam a Margot uvidí sebe samu, jak se obtížně souká z vozu, až se jí vyhrnou propínací šaty, na okamžik jí vykouknou i spodní kalhotky.
„Ajaj,“ zamumlá.
- ztěžka se zvedne ze židle
- žuchne na stejnou židli jako předtím
- Uvidí Margot, jak se s obtížemi souká ze svého auta a mávne na něj
- Žena se předkloní, až se její pupek dotkne stehen.
- Komisařka zmlkne, jako by jí došel dech. Ruka jí sjede k břichu. Napuchlý prst obemyká tenký snubní prstýnek.
- řekne jedovatě Margot a ztěžka žuchne na židli.
- Mezi prosklenými stěnami uvidí Margot, jak těžkými kroky prochází bezpečnostním vchodem.
- Dvojice kráčí šikmo přes Radniční park. Joona kulhá, Margot si oběma rukama objímá vystouplé břicho.
- „Nejdůležitější moment je natáčení obětí přes okno,“ pronese po chvíli Joona.
„Jak to myslíte? Já se nedokážu pohnout z místa,“ přizná Margot.
-„Milan je podivín, takže byste se vážně měla držet stranou,“ zopakuje Joona.
Zanechá těhotnou kolegyni na ulici
- „Margot? Pojďte dolů!“
Žena mrkne k zábradlí, zaváhá a pak se vleče ze schodů s rukou na ocelovém zábradlí.
- „A pije jí krev přímo ze žíly… Tina na podlaze pomalu vykrvácí… Bože na nebi…“
V Margotině děloze se prudce pohne plod, komisařka se zakloní a na okamžik zavře oči.
- Vyšetřovatelé nasednou do pohodlného lincolnu. Margot si posune sedadlo co nejvíc dozadu, aby za volant nacpala své objemné břicho, ačkoli sotva dosáhne nohama na pedály.
- Margot se od počátku těhotenství operativních akcí přirozeně neúčastní, ale vzhledem k tomu, že Pasi Jokala nemá telefon, považuje jeho návštěvu za rozšířenou kancelářskou práci.
- vyškrábe se z auta
- Kráčí dál, pouzdro se otřásá. Od té doby, co jí narostlo břicho, nosí zbraň příliš vysoko.
- S rukou na břiše projde dalšími dveřmi.
- Pomalu se vykodrcají na úzkou klikatou lesní cestu. Dítě v děloze se pohne a Margot se narovná.
- Margot se udělá nevolno. Položí si ruce na břicho a jde za ním.
- „Jdu dovnitř,“ prohlásí vyšetřovatelka a kolébá se po štěrku k vilce.
- Jde pomalu, přidržuje se zábradlí a pak se zastaví s rukou na břiše. Vyvleče se na ulici a zamíří rovnou k němu. Špičku nosu má bílou, čelo se jí leskne potem.
- Druhého dne brzy ráno vstoupí Joona do své bývalé kanceláře a za psacím stolem uvidí Margot v tričku s nápisem Guys with trucks are not lesbians. Tlustý cop se jí skoro rozpletl, pod očima má temné kruhy, vrásky kolem úst se prohloubily.
-„Nebudeš už brzo rodit?“ zeptá se jedovatě Benny.
„Budu, ale až vyřeším tenhle případ,“ utne ho suše Margot a pak shrne situaci.
- Do kostela vstoupí Margot, v rukou vleče dvě těžké tašky. Žuchne do lavice vedle Joony. Břicho jí narostlo tak, že ho sotva vměstná za poličku na zpěvník.
- opře si záda a ztěžka dýchá.
- obtížně se souká z lavice
- Jakmile vstane, křížem jí projede tupá bolest. Okamžitě jí dojde, co to znamená, ale dál se kolébá k dokořán otevřenému vchodu.
„Porodím, až tenhle případ vyřeším,“ sdělí policistovi ve dveřích.
- „Prošli jsme sakumprásk všechny registry,“ odvětí Margot a sykne bolestí, když se dostaví další kontrakce. „Žádnou jinou nemovitost manželé nevlastní, žádnou chatu, nic.“
- Když se vrátí do bleděmodré ložnice, uvidí na schodech do prvního patra Rogera Storma. Obličej se mu leskne potem a třeští na ni šokované oči. Margot sykne a mačká si kříž, aby potlačila nejhorší bolest.
- Obličej má začouzený, šaty na něm hoří. Ihned se k němu rozběhnou policisté a záchranáři s hasicími přístroji a dekami. Margot Silvermanová o krok ustoupí z nesnesitelného žáru a vzápětí ji přepadne svíravá bolest. Cítí, že jí praskla voda a stéká jí po stehnech.
- Komisařka Margot Silvermanová přechází po tmavých dubových parketách sem a tam s dceruškou u prsu.
- Margot zmlkne, opatrně zvedne miminko k rameni a hladí ho po zádíčkách, dokud si neodříhne.
I'm officially obsessed with Swedish crime thrillers ... and also Detective Inspector Joona Linna.
This was my third Lars Kepler book, and I'm hooked. For some reason I read [b: The Sandman (Joona Linna, #4)|35805854|The Sandman (Joona Linna, #4)|Lars Kepler|https://images.gr-assets.com/books/1505767554s/35805854.jpg|21866975] (5 ⭐️'s) first, then [b: The Hypnotist (Joona Linna, #1)|9835731|The Hypnotist (Joona Linna, #1)|Lars Kepler|https://images.gr-assets.com/books/1524049427s/9835731.jpg|7184205] (4 ⭐️'s), and now Stalker (#5). Normally I wouldn't do something so crazy, but for these books it's worked out as they can stand alone. I definitely will complete the whole series.
"Lars Kepler" is the pseudonym of the Swedish husband and wife team, and pays homage to Stieg Larsson, and German scientist Johannes Kepler. They do an excellent job of capturing a wide range of emotions, most notably that elusive "thrill" and adrenaline inducing scenes.
These books are a fun romp, and Stalker is everything I want out of this genre. Once I started, I could barely put it down and just had to finish. Perfect weekend reading.
⭐️⭐️⭐️⭐️⭐️
*PS* Thanks to one of my favorite bookstagrammers, @CrimeByTheBook for introducing Lars Kepler to me.
This was my third Lars Kepler book, and I'm hooked. For some reason I read [b: The Sandman (Joona Linna, #4)|35805854|The Sandman (Joona Linna, #4)|Lars Kepler|https://images.gr-assets.com/books/1505767554s/35805854.jpg|21866975] (5 ⭐️'s) first, then [b: The Hypnotist (Joona Linna, #1)|9835731|The Hypnotist (Joona Linna, #1)|Lars Kepler|https://images.gr-assets.com/books/1524049427s/9835731.jpg|7184205] (4 ⭐️'s), and now Stalker (#5). Normally I wouldn't do something so crazy, but for these books it's worked out as they can stand alone. I definitely will complete the whole series.
"Lars Kepler" is the pseudonym of the Swedish husband and wife team, and pays homage to Stieg Larsson, and German scientist Johannes Kepler. They do an excellent job of capturing a wide range of emotions, most notably that elusive "thrill" and adrenaline inducing scenes.
These books are a fun romp, and Stalker is everything I want out of this genre. Once I started, I could barely put it down and just had to finish. Perfect weekend reading.
⭐️⭐️⭐️⭐️⭐️
*PS* Thanks to one of my favorite bookstagrammers, @CrimeByTheBook for introducing Lars Kepler to me.
Det börjar med ett videoklipp på Youtube vars länk blir skickad till Rikskriminalpolisens e-postadress. Den korta filmsnutten är filmad från en trädgård, in i ett hus. Videoklippets huvudroll utgörs av en kvinna som inte verkar förstå att hon blir filmad. Men dagen efter hittas hon död i sitt hem. Hennes ansikte är bara en blodig köttmassa efter vad som verkar vara nästan maniskt huggande med en kniv.
Det dröjer inte länge förrän nästa videoklipp dyker upp – lika oidentifierbar som den första. Det är en filmsnutt i samma stil som den första; en ovetande kvinna som drar av sig träningsbyxorna medan hon äter glass ur en burk. Även hon hittas mördad, denna gång av sin man. Han är i chock efter upptäckten av sin ihjälhackade fru. För att försöka nå honom anlitar Margot och Adam, som tagit över efter Joona Linnas försvinnande året innan, hypnotisören Erik Maria Bark för att få honom att berätta om den traumatiska upptäckten. För förutom det han möjligtvis har sett så har polisen inget att gå på. Ingenting alls.
Motsträvigt går Erik Maria Bark med på att hypnotisera den skärrade mannen. Men det mannen berättar under hypnos gör Erik nervös – det påminner alldeles för mycket om ett mord för nästan tip år sedan. En präst vid namn Rocky Kyrklund dömdes för ett brutalt mord på en kvinna. Under Eriks sessioner med Rocky pratade den misstänkta om att han hade ett alibi, om bara polisen ville hitta Olivia så skulle hon bekräfta hans alibi. Men Erik var så övertygad att det var Rocky som var mördaren att han struntade i att söka upp Olivia – om hon ens fanns.
Men när de liknande morden tar sin början börjar han bli tveksam. Tänk om Rocky talade sanning?
Jag måste erkänna att det här är nog den mest spännande boken i serien. Innehållsmässigt slår den absolut inte Sandmannen, som antagligen alltid kommer vara min favorit, men jag satt verkligen på helspänn från början till slut. Vid många tillfällen insåg jag att om det skulle komma ett plötsligt ljud i närheten skulle jag antagligen kissa på mig av skräck – och det är definitivt en bra känsla när man läser en kriminaldeckare. Kepler har verkligen lyckats med stämningen i boken; jag kände mig ofta iakttagen under de spännande delarna med mördaren.
Det känns som jag gör detta med varje bok men jag måste återigen prisa Kepler för det faktum att berättelsen alltid tar plötsliga vändningar i riktningar som man absolut inte hade förutsett. Det känns som boken kan sluta lite hur som helst vilket gör den ännu mer spännande eftersom det inte finns en chans att gissa mördarens motiv – eller vem mördaren är.
Jag har nog inte varit lika livrädd på grund av en bok sedan första halvan av Dracula. Tack för det, Kepler. Jag önskar att jag kunde glömma denna bok bara för att få upptäcka den igen.
Det dröjer inte länge förrän nästa videoklipp dyker upp – lika oidentifierbar som den första. Det är en filmsnutt i samma stil som den första; en ovetande kvinna som drar av sig träningsbyxorna medan hon äter glass ur en burk. Även hon hittas mördad, denna gång av sin man. Han är i chock efter upptäckten av sin ihjälhackade fru. För att försöka nå honom anlitar Margot och Adam, som tagit över efter Joona Linnas försvinnande året innan, hypnotisören Erik Maria Bark för att få honom att berätta om den traumatiska upptäckten. För förutom det han möjligtvis har sett så har polisen inget att gå på. Ingenting alls.
Motsträvigt går Erik Maria Bark med på att hypnotisera den skärrade mannen. Men det mannen berättar under hypnos gör Erik nervös – det påminner alldeles för mycket om ett mord för nästan tip år sedan. En präst vid namn Rocky Kyrklund dömdes för ett brutalt mord på en kvinna. Under Eriks sessioner med Rocky pratade den misstänkta om att han hade ett alibi, om bara polisen ville hitta Olivia så skulle hon bekräfta hans alibi. Men Erik var så övertygad att det var Rocky som var mördaren att han struntade i att söka upp Olivia – om hon ens fanns.
Men när de liknande morden tar sin början börjar han bli tveksam. Tänk om Rocky talade sanning?
Jag måste erkänna att det här är nog den mest spännande boken i serien. Innehållsmässigt slår den absolut inte Sandmannen, som antagligen alltid kommer vara min favorit, men jag satt verkligen på helspänn från början till slut. Vid många tillfällen insåg jag att om det skulle komma ett plötsligt ljud i närheten skulle jag antagligen kissa på mig av skräck – och det är definitivt en bra känsla när man läser en kriminaldeckare. Kepler har verkligen lyckats med stämningen i boken; jag kände mig ofta iakttagen under de spännande delarna med mördaren.
Det känns som jag gör detta med varje bok men jag måste återigen prisa Kepler för det faktum att berättelsen alltid tar plötsliga vändningar i riktningar som man absolut inte hade förutsett. Det känns som boken kan sluta lite hur som helst vilket gör den ännu mer spännande eftersom det inte finns en chans att gissa mördarens motiv – eller vem mördaren är.
Jag har nog inte varit lika livrädd på grund av en bok sedan första halvan av Dracula. Tack för det, Kepler. Jag önskar att jag kunde glömma denna bok bara för att få upptäcka den igen.
Her er min vurdering av Stalker: https://mineboker.wordpress.com/2015/07/17/stalker-av-lars-kepler/
This was my first experience with a Lars Kepler book and I really enjoyed it.
I don't even know where to start with this review. I was hooked by the first page. I loved the details, but I also thought there were unnecessary ones. I guess in the grand scheme of the story, the seemingly unnecessary parts were necessary to understanding the characters.
I never felt lost by starting on the 5th book. I think the authors do a good job of giving enough information to follow along.
Throughout the book I kept trying to guess who the stalker may be and I'm a little disappointed to say that I did guess who it was somewhere in the middle. I didn't stick with that person as my guess, but I made the reveal a little less exciting. The ending was still a surprise and suspenseful.
I don't even know where to start with this review. I was hooked by the first page. I loved the details, but I also thought there were unnecessary ones. I guess in the grand scheme of the story, the seemingly unnecessary parts were necessary to understanding the characters.
I never felt lost by starting on the 5th book. I think the authors do a good job of giving enough information to follow along.
Throughout the book I kept trying to guess who the stalker may be and I'm a little disappointed to say that I did guess who it was somewhere in the middle. I didn't stick with that person as my guess, but I made the reveal a little less exciting. The ending was still a surprise and suspenseful.
Great book with a fantastic storyline, I certainly didn't expect the twist and honestly had no idea who the "baddie" was until it was actually revealed.
I had to give it 4 stars though as the writing style seemed to change in certain chapters and I wasn't a fan. The biggest thing I disliked were entire chapters that kept mentioning the characters name every line. e.g. (not from the book but you get the idea) Bob looked around the room at his staff, they were a great bunch of people. Bob thought about all the times they'd stood in this very room and discussed issues which had seemed so pressing back then but were now no longer important. He fiddled with his watch, it had been a present from Bobs grandfather. "Its nearly time to go" Bob muttered out loud.
obviously that's a bit of an over exaggeration but those parts that mentioned the character over and over threw me out of the book and made me loose my momentum. Still I recommend this book to anyone whose a fan of Scandinoir it's a brilliant book and absolutely terrifying.
I had to give it 4 stars though as the writing style seemed to change in certain chapters and I wasn't a fan. The biggest thing I disliked were entire chapters that kept mentioning the characters name every line. e.g. (not from the book but you get the idea) Bob looked around the room at his staff, they were a great bunch of people. Bob thought about all the times they'd stood in this very room and discussed issues which had seemed so pressing back then but were now no longer important. He fiddled with his watch, it had been a present from Bobs grandfather. "Its nearly time to go" Bob muttered out loud.
obviously that's a bit of an over exaggeration but those parts that mentioned the character over and over threw me out of the book and made me loose my momentum. Still I recommend this book to anyone whose a fan of Scandinoir it's a brilliant book and absolutely terrifying.
dark
tense
medium-paced
Plot or Character Driven:
Plot
Strong character development:
Complicated
Loveable characters:
Yes
Diverse cast of characters:
No
Flaws of characters a main focus:
No
Maybe I'm biased but they just keep getting better! I see the twists coming less and less with every book. This one may actually be my favourite so far - I could REALLY imagine everything being described which is a sure sign of a great writer (or writers in this case). Wow. I can't even write a review that sounds clever because I'm too excited by how much I enjoyed this. Great read to start April off :) Looking forward to The Hunter more than ever!