Scan barcode
princ_a_listicka's review against another edition
5.0
Příběh jsem poslouchal v audioknižní verzi. Norské dřevo bylo mé první setkání s Murakamim a bylo to zvláštní setkání. Murakami je zvláštním autorem, kterého jsem si chtěl dlouho přečíst, ale něco mne podvědomě stále odrazovalo. Dle anotace jsem si nebyl jist, co mohu od knihy očekávat. A vlastně sama anotace je více než vypovídající. Hlavním protagonistou Norského dřeva je mladičký Tóru Watanabe žijící život studenta dějin dramatu a zaměstnance. Přestože inkriminovaná léta byla poměrně divoká, je Tóru spíše samotářem žijícím nudný život. Jeho jediným potěšením je výhradně západní literatura a hudba. Není však poustevníkem, samotářem žijícím na okraji. Studentský pokoj sdílí s poněkud podivnou existencí, která dostala přezdívku Extrém. Tóru nemá příliš přátel, dají se spočítat na prstech jedné ruky. S přáteli je to těžké, někdy je nemůžeme snést a lezou nám na nervy, ale tvoří svým způsobem naši identitu. Plachá Naoko, cynický Nagasawa, bláznivá Midori a Kizuki, kterým vše začalo… Tóru je zcela bez příkras solitérem, je nezapadajícím dílkem japonské společnosti.
Stále přemýšlím co mám o Norském dřevu říci. Je to příběh, který jste mohli do jisté míry prožít. Norské dřevo je příběh obyčejného chlapce, emocí a krutosti světa. Norské dřevo je příliš vzdálené všem fikcím, všem snovým světům, byť jsou postaveny na základech našeho světa. Norské dřevo je přesně jako ta písnička, kde vás děvče požádá, ať zůstanete a posadíte se, ale nikde není byť jediná židle, a tak sedíte na koberci, pijete a čekáte na svou šanci, která je nakonec pohřbena ve vaně.
Nyní je ovšem třeba se zaměřit - ne zcela překvapivě - na interprety audioknihy. Filip Čapka, Klára Issová a Jana Stryková jsou skvěle ladící trio. Naoko v podání Kláry Issové je jemná a konejšivá. Excentrickou, nespoutanou Midori naprosto ovládla Jana Stryková. Filipa Čapku ovšem uslyšíme nejen jako Tórua, ale například také jako Nagasawu či Kizuki, a to je jediný suk, který Norskému dřevu nesluší. Přestože je Filip Čapka velice dobrým interpretem, který dokáže proniknout do charakteru, jehož hlasem je v uchu čtenáře, jsem si jist, že především Reiko by si zasloužila vlastního interpreta. Mezi jednotlivými kapitolami zaznívají útržky Norwegian Wood od The Beatles, které jsou velice osvěžující a zpříjemňují poslech.
Stále přemýšlím co mám o Norském dřevu říci. Je to příběh, který jste mohli do jisté míry prožít. Norské dřevo je příběh obyčejného chlapce, emocí a krutosti světa. Norské dřevo je příliš vzdálené všem fikcím, všem snovým světům, byť jsou postaveny na základech našeho světa. Norské dřevo je přesně jako ta písnička, kde vás děvče požádá, ať zůstanete a posadíte se, ale nikde není byť jediná židle, a tak sedíte na koberci, pijete a čekáte na svou šanci, která je nakonec pohřbena ve vaně.
Nyní je ovšem třeba se zaměřit - ne zcela překvapivě - na interprety audioknihy. Filip Čapka, Klára Issová a Jana Stryková jsou skvěle ladící trio. Naoko v podání Kláry Issové je jemná a konejšivá. Excentrickou, nespoutanou Midori naprosto ovládla Jana Stryková. Filipa Čapku ovšem uslyšíme nejen jako Tórua, ale například také jako Nagasawu či Kizuki, a to je jediný suk, který Norskému dřevu nesluší. Přestože je Filip Čapka velice dobrým interpretem, který dokáže proniknout do charakteru, jehož hlasem je v uchu čtenáře, jsem si jist, že především Reiko by si zasloužila vlastního interpreta. Mezi jednotlivými kapitolami zaznívají útržky Norwegian Wood od The Beatles, které jsou velice osvěžující a zpříjemňují poslech.
slimyweed's review against another edition
2.25
Gosh, I can’t understand for the life of me why this book is so blindingly popular. Yes, it is well-written, engaging and relatively easy to get through, similar to the other Murakami I have read. This book did however illuminate why accusations of misogyny are so often levied against him. I really have never read a book which presents his female characters so terribly.
There’s only one female character Toru doesn’t sleep with, and she is the girlfriend of a seemingly horrible serial cheater who can’t bring herself to leave him simply because she is in love, despite being fully aware of how awful he is. The others, despite how absolutely uninteresting Toru seems to be, all seem to desire him. Midori is by far the worst, a manic pixie dream girl slut who loves watching porno movies (kinkier the better), practically begs Toru to masturbate to her, and wants nothing more than to settle down and have babies. She seems to have no hobbies or interests (other than drinking and watching porn), and despite giving off a strong and independent exterior, sits around and waits for Toru for months and months while he treats her terribly and doesn’t seem to realise it.
It all got a bit much for me in the end. The book is objectively good, but I just can’t stand to sit and read women written like that, especially for a book so famous and highly praised. Not all of Murakami‘s work is like this. If you‘re thinking about reading him for the first time, please, for the love of god just don’t start with Norwegian Wood.
It all got a bit much for me in the end. The book is objectively good, but I just can’t stand to sit and read women written like that, especially for a book so famous and highly praised. Not all of Murakami‘s work is like this. If you‘re thinking about reading him for the first time, please, for the love of god just don’t start with Norwegian Wood.
28yoyo's review
dark
emotional
reflective
medium-paced
- Plot- or character-driven? Character
- Strong character development? Yes
- Loveable characters? Yes
- Flaws of characters a main focus? Yes
4.0
cosmo_junk's review against another edition
2.0
tw underaged sex with reversed dynamics (???), male gaze, murakami depiction of boobs
this book interested me at first but turned out to be kind of boring. the underaged sex scene threw me off, one of the characters was clearly the type of "sexually liberated" female character written by and for cishet men, and the mc just had 0 personality. the entire book was just him nodding and humming meanwhile other characters told their own life stories. and the smut is subpar. by the end i just felt like they made him bang whichever woman was left in the cast.
HOWEVER, some of the subject matter was pretty interesting, and the writing style is not entirely offputting. as my first murakami novel i think this one was alright. i got me back into reading again.
this book interested me at first but turned out to be kind of boring. the underaged sex scene threw me off, one of the characters was clearly the type of "sexually liberated" female character written by and for cishet men, and the mc just had 0 personality. the entire book was just him nodding and humming meanwhile other characters told their own life stories. and the smut is subpar. by the end i just felt like they made him bang whichever woman was left in the cast.
HOWEVER, some of the subject matter was pretty interesting, and the writing style is not entirely offputting. as my first murakami novel i think this one was alright. i got me back into reading again.
ficgregtion's review
dark
emotional
reflective
sad
medium-paced
- Plot- or character-driven? Character
- Strong character development? It's complicated
- Loveable characters? No
- Diverse cast of characters? No
- Flaws of characters a main focus? Yes
3.75
interreads's review
emotional
sad
tense
slow-paced
- Plot- or character-driven? Character
- Strong character development? Yes
- Loveable characters? It's complicated
- Diverse cast of characters? Yes
- Flaws of characters a main focus? Yes
3.75
giorsinwonderland's review against another edition
5.0
primo romanzo di Murakami e devo dire che potrebbe diventare uno dei miei autori preferiti!
stardustnia's review against another edition
reflective
sad
medium-paced
- Plot- or character-driven? Character
- Strong character development? No
- Loveable characters? No
- Diverse cast of characters? No
- Flaws of characters a main focus? It's complicated
2.5